Kyjev - Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou eskaluje rychlým tempem i během víkendu. Den před referendem na Krymu, které Ukrajina i mezinárodní společenství považuje za nelegální, obvinil Kyjev Rusko z vojenské invaze na jihovýchodě Ukrajiny.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si vyhradilo právo použít veškeré prostředky k jejímu zastavení. Ruské síly v sobotu obsadily distribuční stanici plynu blízko Krymu, což je podle agentury AP zřejmě první přesun ruských vojáků na ukrajinském území mimo Krym.
Ministerstvo obrany původně uvedlo, že ukrajinská armáda zabránila ruským ozbrojeným silám v proniknutí na úzký pruh ukrajinského území, které přiléhá ke Krymu, zvaný Arbatská šipka. Do akce měla být nasazena letadla a výsadkáři.
Mluvčí pohraniční stráže Oleh Slobodjan agentuře AP řekl, že informace ministerstva jsou již zastaralé. Kontingent zhruba 120 vojáků podle něj obsadil stanici v Arbatské šipce, zhruba deset kilometrů od Krymu.
Ostrá rétorika z Kyjeva
Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov eskaloval kritiku Ruska, když v sobotu v parlamentu prohlásil, že vražedné násilí ve městech na východě Ukrajiny podněcují "agenti Kremlu".
"Vy stejně jako my víte, kdo organizuje masové protesty na východě Ukrajiny. Jsou to agenti Kremlu, kdo je organizuje a financuje, kdo způsobuje, že jsou vražděni lidé," prohlásil Turčynov, který vykonává prezidentské pravomoci po sesazení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče.
Turčynov reagoval na násilné střety, které si jen v posledních dvou dnech vyžádaly tři lidské životy a mnoho zraněných.
Ve čtvrtek zemřel v Doněcku jeden muž na bodná zranění a v noci na sobotu byli při střelbě v Charkově zabiti dva další lidé.
Turčynov varoval před nebezpečím, že Rusové po okupaci Krymu mohou vtrhnout do východní části Ukrajiny, kde žije silná ruská menšina.
Krymský parlament bez pravomocí
Ukrajinský parlament také v sobotu rozhodl o dočasném odebrání pravomocí parlamentu Krymské autonomní republiky. Učinil tak pouhý den před konáním referenda o připojení Krymu k Rusku, které Kyjev označil za nelegální. Sobotní rozhodnutí ale zjevně referendu nezabrání, protože poloostrov mají pod kontrolou ruské ozbrojené síly.
Pro dočasné zrušení krymského zastupitelského sboru hlasovalo 278 ze 450 poslanců ukrajinské Nejvyšší rady. Základem pro tento krok je nález ústavního soudu, který označil za protiústavní rozhodnutí vypsat referendum o odtržení Krymu, stejně jako deklaraci nezávislosti Krymu.
Napjatý klid před referendem
Na Krymu podle médií panuje před nedělním referendem napjatý klid střežený ozbrojenci.
Podle serveru 5 kanal stojí před bankami dlouhé fronty lidí, kteří se kvůli nejisté budoucnosti "v náručí starostlivého bratra" snaží ze svých účtů spěšně vybrat hotovost. Tato horečka už panuje několik dní, finanční ústavy nejprve přistoupily k omezení množství vybíraných peněz a v sobotu vydávání hotovosti zcela zastavily.
Referendum nebude mít právní hodnotu
Podle francouzského prezidenta Françoise Hollanda nebude mít nedělní referendum žádnou právní hodnotu. Ani Francie, ani EU podle prezidenta neuzná platnost hlasování. Je přesvědčen, že je teď nutné vrátit se zpět k jednacímu stolu.
Francie by také podle Hollandea v případě, že nedojde ke zmírnění krize na Ukrajině, v rámci třetí úrovně sankcí přezkoumala vojenskou spolupráci s Ruskem.
Právní hodnotu referenda zpochybnila i Rada bezpečnosti OSN v návrhu své rezoluce, kterou Moskva podle očekávání vetovala. Návrh rezoluce označoval plánované referendum o statusu jihoukrajinského Krymu za neplatné a zároveň vyzýval státy a mezinárodní organizace, aby ho neuznaly.
Dva další mrtví
Dva nové mrtvé si v ukrajinském Charkovu vyžádala přestřelka mezi znepřátelenými skupinami. Konflikt propukl v ulicích východoukrajinského města v pátek večer. Střetla se tam militantní skupina stoupenců postupu Ruska na Krymu s ukrajinskými radikály.
Incident vyvrcholil poté, co se radikálové zabarikádovali v budově, ve které sídlí jejich organizace, a proruská skupina se na ně začala dobývat.
Podle ministra vnitra se střílelo z obou stran a oběma také byly zbraně posléze zabaveny. Policie zadržela celkem 30 lidí, jak radikálů, tak jejich protivníků.
Agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný policejní zdroj napsala, že se proruští militanti snažili dostat do budovy, v níž se schovala skupina lidí, kteří jsou podezřelí, že v pátek večer stříleli na účastníky proruské manifestace.
Podle tohoto zdroje střelbu zahájily osoby v budově. Zda druhá strana palbu opětovala, ale zdroj neupřesnil.
V Rusku demonstovalo tisíce lidí
Proti okupaci Krymu a politice Kremlu vůči Ukrajině protestovaly v sobotu v centru Moskvy desítky tisíc stoupenců ruské opozice.
"Za vaši a naši svobodu" hlásal jeden z nápisů na široké pásce, kterou drželi účastníci Pochodu míru. Těch podle agentury AFP přišlo na Puškinovo náměstí na 50 tisíc. Ruská policie informovala, že na začátku této akce bylo na místě kolem 3000 lidí.
Podobné akce se konaly i v dalších ruských městech, včetně Petrohradu, Jekatěrinburgu či Samary. Tam na rozdíl od Moskvy nebyla opoziční shromáždění povolena.
Ve stejné době dávalo podle policejního odhadu na Rudém náměstí najevo svou podporu prezidentovi Vladimiru Putinovi kolem 15 tisíc lidí. Řada z nich na sobě měla červené bundy s nákresem mapy bývalého Sovětského svazu a nápisem SSSR 2.0 na zádech jako výzvy k vytvoření nového svazu.
Desítky Ukrajinců se sešly i v Praze
Také na pražském Křižovnickém náměstí u Karlova mostu se v sobotu sešly desítky Ukrajinců. Pochodem na Hradčanské náměstí chtějí protestovat proti ruské intervenci na ukrajinském Krymu. Zároveň chtějí podpořit mírový pochod, který se má dnes uskutečnit v Moskvě.
Podobné akce jsou na dnešní odpoledne naplánovány také do Brna, Karlových Varů a Olomouce. V posledních týdnech Ukrajinci v Praze demonstrovali například před ruským velvyslanectvím a na Václavském náměstí.
