Maledivy jsou souostroví tvořené řetězcem korálových atolů, které leží v Indickém oceánu na jihu Asie. Celkově Maledivy tvoří 1196 ostrovů, z nichž je obydleno 200. Jsou nejníže položeným a nejplošším státem světa. Hlavní město je Male a rozprostírá se na celém jednom ostrově. Mezi největší města patří Male, Hithadhoo a Fuvammulah.

Podnebí na Maledivách je vlhké a nejsušší období zemi postihuje v lednu a únoru. V průběhu roku ostrovy zasahují dva monzuny – severozápadní vane na ostrovy od května do října a jihovýchodní přichází od listopadu do dubna. Velké deště zemi postihují v červnu a červenci. Díky velice teplému počasí dosahují průměrné teploty po celý rok 30 – 32 °C. Nejvyšší teploty jsou na ostrovech od února do dubna a v této době nastává hlavní turistická sezóna.

Historie

Prvními obyvateli na Maledivách byli rybáři ze Srí Lanky a z Indie, kteří se na ostrov doplavili v období 500 let př. n. l. První záznamy o ostrovech pochází z 2. století př. n. l. od arabských obchodníků, kteří na Maledivách odpočívali. V roce 1153 museli obyvatelé násilně přestoupit na islám. V 16. století zde vládlo šest sultánských dynastií. V této době na ostrovy připluli Portugalci a 15 let nad nimi drželi nadvládu. Země musela následně čelit pokusům opětovné okupace od Indů a Holanďanů, kteří ovládali Srí Lanku.

Od roku 1796 byly Maledivy britským protektorátem a až v roce 1965 uznala Británie souostroví jako nezávislý a suverénní stát, který má v čele svého prezidenta. O tři roky později vyhlásili republiku.

Hospodářství

Nejvýznamnějším odvětvím je cestovní ruch. Maledivy jsou stále rozvojovou zemí, avšak tržby z cestovního ruchu, a zejména z rybolovu, jí pomáhají držet HDP ve výši 9000 USD na hlavu.

Pěstují se zde banány, papája, mango, granátová jablka, pomeranče a ananas. Mezi plodiny patří sladké brambory, kukuřice, vodní meloun a proso.

Obyvatelstvo a náboženství

Současní obyvatelé jsou potomky Indů a obyvatel Srí Lanky ze čtvrtého století př. n. l. Dále v sobě mají část z mořeplavců z východní Afriky, kteří se na ostrov postupně doplavili ve dvanáctém století. Kromě toho zde naleznete menšinu Giravaaru, která za své předky považuje prapůvodní osadníky Ostrovů. Původní osadníci vyznávali buddhismus, ale v polovině dvanáctého století přešli na sunnitskou formu islámu. Jazykem je maledivština (divehi).

Politický systém

Prezident je hlavou státu s pětiletým funkčním obdobím. Je nominován parlamentem, avšak tato nominace musí být odsouhlasena v národním referendu. Zákonodárnou moc má národní shromáždění Majlis, které má 50 členů. Z těchto členů je osm jmenováno prezidentem a 42 je voleno na pět let. Mezi významné politické strany patří Maledivská demokratická strana.

Na Maledivách je 204 obecných soudů, Nejvyšší soud, Trestní soud, Civilní soud a Soud pro rodiny a mladistvé. Ústava pochází z roku 1998 a volební právo mají občané od 21 let. Volit mohou pouze muslimové.

Dovolená a cestování

Hlavní město Male je nejlidnatějším místem souostroví. Turisté zde zavítají do mešity s minaretem The Grand Friday Mosque, která je největší mešitou na Maledivách, navštíví prezidentský palác a národní muzeum zobrazující historii souostroví.

Hlavním turistickým lákadlem jsou krásné bílé písečné pláže a průzračně čistá blankytná voda. Cestovatelé nejčastěji obdivují krásy Ari Atolu, North Male Atolu, South Male Atolu, Lhaviyani Atolu, Addu Atolu či Baa Atolu. Poslední uvedená oblast představuje velice luxusní turistické centrum, které je od hlavního města vzdáleno 110 km. Toto místo je vhodné pro potápění. Ari Atol je největším atolem Malediv a potápěči zde mohou zahlédnout vraky lodí a hejna ryb. Na Rasdu Atol je možné v hlubinách moře spatřit ohrožené druhy ryb a korálové útesy.