Japonská katastrofa: Zemětřesení, tsunami, jaderná havárie

16. 3. 2011 23:38
Japonsko bylo postiženo zemětřesením následovaným tsunami a znásobeným poškozenými jadernými elektrárnami. Vše o dění v Japonsku na jednom místě.
Jaderná elektrárna Fukušima. Ilustrační foto.
Jaderná elektrárna Fukušima. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

O speciálu

Pátek 11. března 2011 se zapíše do dějin Japonska jako den největší přírodní katastrofy, která zemi postihla. Nedaleko pobřeží udeřilo zemětřesení dosahující síly 8,9 stupňu Richterovy škály.

Otřesy uvedly do pohybu obrovskou masu vody, která ve formě třiadvacetimetrové tsunami smetla pobřeží Japonska.

Účet, jaký po sobě katastrofa doposud zanechala čítá (k 25. dubnu) přes 14 300 osob, dalších 11 900 se pohřešuje, ale předpokládá se, že rovněž přišly o život. Přes 100 tisíc lidí zůstává v evakuačních centrech.

Těžce zasažena je japonská ekonomika. Největší pozornost si však rychle získala skutečnost, že během zemětřesení došlo k poškození několika jaderných elektráren. Největší problém představuje elektrárna Fukušima 1. Ta postavila Japonsko před riziko jaderné katastrofy a ve světě znovuotevřela diskuzi o bezpečnosti jaderné energetiky a to především v Evropě.

Stav elektrárny Fukušima je po víkendu stále vážný, ale nehorší se. Alespoň to tvrdí Japonský úřad pro jadernou bezpečnost. A to i přes to, že se z bloků tři a čtyři v pondělí začal valit kouř a pára. Také stoupla radiace.

Ve čtvrtek 24.března byli tři technici pokládající elektrické kabely vedoucí ke třetímu reaktoru ozářeni - dva z nich museli být dokonce hospitalizováni - údajně byli zasaženi radiací desettisíckrát převyšující hladinu, než jakou odborníci očekávali. To by mohlo znamenat přítomnost praskliny v jádře reaktoru a zřejmě tak horší následky na životní prostředí.

Později se zjistilo, že se jedná o vedlejší efekt nouzového chlazení mořskou vodu, k němuž se obsluha jaderné elektrárny v tísni uchýlila, aby zabránila roztavení pláště reaktoru.

O třetí reaktor stále panují největší obavy, nicméně k obrovskému přehřívání dochází i na reaktoru číslo jedna.

Radiace z místa stále uniká a kontaminuje jak oceán, tak pevninu - doposud stále není jasné odkud přesně radiace uniká. Problém je také s kontaminovanou vodou, Japonci totiž stále netuší kam ji odčerpat.

Ke kontaminované vodě se v úterý 29. března přidal ještě únik plutonia. Společnost Tepco tak čelí stoupající kritice a vláda dokonce zvažovala její znárodnění.

V betonu pod druhým reaktorem byla v sobotu druhého dubna objevena dvaceticentimetrová prasklina - tou protéká radioaktivní voda do oceánu, kterou se zatím nepodařilo zakrýt betonem, takže technici nakonec zkoušeli těsnění speciálními polymery. Díky tomu extrémně vzrostla hladina radiace v oceánu u pobřeží.

Odčerpání vysoce radioaktivní vody právě z druhého reaktoru se stalo prioritou, méně kontaminovaná voda z ostatních reaktorů se bude od úterý pátého dubna vypouštět do Tichého oceánu. Jaké to bude mít následky závisí především na tom, jak dlouho bude potřeba ještě reaktory, které se stále přehřívají, chladit.

Prasklinu ve druhém reaktoru se nakonec podařilo, pomocí tekutého skla, zacelit. Přesto ale je potřeba pokračovat ve vypouštění radioaktivní vody do Tichého oceánu. Vzhledem k použití mořské vody k chlazení reaktorů se ale, podle zprávy amerických jaderných expertů, Japonci vystavili dalším možným komplikacím - od narušení ochranné struktury reaktoru v důsledku tlaku vody, který na něj působil, po možnost dalších explozí způsobených uvolněným kyslíkem a vodíkem.

Jednou z možností, kterou Japonci vyzkoušeli, bylo použití dusíku s cílem zabránit dalším možným explozím. Intenzivně se pracuje na způsobu jak se vyhnout chlazení mořskou vodou. Jedním z možných způsobů, do doby než se podaří připojit původní chladící systém, je zbudování uzavřeného externího systému chlazení.

Ve čtvrtek sedmého dubna zasáhl severovýchod země další silné zemětřesení, tentokrát o síle 7,4 Richterovy stupnice. Naštěstí nevyvolalo další vlnu tsunami, ale stálo život tři lidi, 140 jich zranilo a také vyřadilo chladící systémy elektrárny Onagawa, což nakonec vedlo k úniku nevelkého množství radioaktivní vody. Podle seizmologů mají taková zemětřesení pokračovat několik měsíců.

A skutečně, dvě silná přišla 11. a 12. dubna. Ve Fukušimě navíc na čtvrtém reaktoru vzplál požár, který se podařilo uhasit. Japonský úřad pro jadernou bezpečnost mezitím zvýšila závažnost havárie z pátého na sedmý stupeň, tedy na úroveň Černobylu.

Podle firmy TEPCO, provozující jadernou elektrárnu Fukušima 1, bude trvat šest až devět měsíců, než se podaří získat pod kontrolu radiaci z elektrárny. V budoucnu pak má být Fukušima opatřena betonovým sarkofágem podobně jako někdejší černobylská elektrárna; ten bude později nahrazen ocelovým krytem.

Další kapitolou je odstranění 700 tun vysoce radioaktivní vody a dalších 60 tisíc tun kapalného odpadu, který je kontaminován slabě. Deset tisíc tun této vody již bylo vypuštěno do moře. V chladící nádrži pak bude muset několik let zůstat 1331 palivových tyčí, jež se nacházejí ve čtvrtém fukušimském reaktoru.

Situaci by, podle odborníků, měli Japonci dostat pod kontrolu nejdříve v polovině roku 2012 - avšak vzhledem k dalším komplikacím, z nichž některé již vycházejí na povrch se velmi dobře možné, že konečné datum bude mnohem později.

Vláda také oznámila, že ve dvacetikilometrovém pásu kolem jaderné elektrárny Fukušima bude vyhlášena "oblast nebezpečí" a zakázán vstup do ní - to se však bezpochyby setká s odporem starousedlíků.

V zamořené oblasti se uvažuje o výsevu slunečnic, které by pomohly s "vyčištěním" území od radiace.

Dění v Japonsku pro Vás Aktuálně.cz po celou dobu sleduje a zpracovává ve formě on-line přenosů, interaktivních grafik a fotogalerií. Na této stránce si je můžete přehledně projít.

Katastrofa online

Příběhy lidí (a zvířat)

Jaderné elektrárny

Ekologická katastrofa

Japonská katastrofa a ČR

Tsunami

Zemětřesení

Dopady na ekonomiku

Slovo zdrcenému národu

Jádro - ano nebo ne?

 

Právě se děje

Další zprávy