Základní charakteristika

Na západě sousedí Írán s Irákem, na severozápadě s Tureckem, Arménií a Ázerbajdžánem, na severu s Turkmenistánem, na východě s Afghánistánem a Pákistánem. Na jihozápadě ho omývají vody Perského zálivu a Arabského moře, na severu je moře Kaspické.  Hlavním městem Íránu je od roku 1979 Teherán. 

Historie

Írán se rozkládá na území někdejší Perské říše, jednoho z nejmocnějších středověkých státních útvarů. Památky na dávnou éru jsou v něm dodnes patrné, i když byla velká část státu vinou častých ozbrojených konfliktů zničena. Perskou říši založil Kýros II. Veliký v 6. století př. n. l., ale největší území zaujímala za vlády Dáreia I. Říše se rozkládala na území od Aralského jezera po Perský záliv, od Indu po Egejské moře. Její součástí byl také Egypt, Kyréné a Núbie, některé z ostrovů ve Středozemním moři a část Balkánského poloostrova.

Sláva říše vyhasla v roce 334 př. n. l., kdy podlehla makedonskému králi Alexandru Velikému, který sem pořádal úspěšná tažení. K velice známým historickým faktům patří mimo jiné třeba řecko-perské války, konflikty mezi řeckými městskými státy a Perskou říší mezi lety 499 a 448 př. n. l. Jádrem tohoto dění byla snaha Řeků ubránit své území před Peršany, kteří chtěli to své rozšiřovat. Ačkoli měla Persie velkou převahu, Řekové se nakonec hrdinně ubránili. Vrcholem řecko-perských válek byla slavná bitva u Marathónu, u Thermopyl a u Salamíny. Poté, co v 7. století ovládli region Arabové, ustoupil tradiční perský zoroastrianismus rozpínajícímu se islámu. V 11. století byli vůdčí silou oblasti Seldžuctí Turci, v 13. století Mongolové pod vedením Čingischána. V 16. století převzala moc další turecká dynastie Safíovců, kteří z šíitského islámu učinili státní náboženství a byli velkými protivníky Osmanské říše. Safíovce pak v 18. století vystřídal turecký rod Kádžárovců.

Mezi 18. a 19. stoletím se Írán dostal pod vliv evropských mocností, především Ruska a Velké Británie. Ty pak na začátku 20. století soupeřily o moc nad územím kvůli objevu ropy. Po první světové válce se země stala zakládajícím  členem  Společnosti národů. Roku 1921 zavedl armádní důstojník Rezá Chán po vojenském převratu armádní diktaturu a později byl zvolen dědičným šáhem. Pod jménem Rezá Šáh Pahlaví se stal zakladatelem poslední íránské dynastie. Jako reakce na tzv. Bílou revoluci, která měla podpořit společenské vrstvy věrné vládě šáhů, se roku 1963 vzedmulo náboženské povstání vedené ájatolláhem Chomejním. Po vítězství islámské revoluce v roce 1979 byl poslední šáh Muhammad Rezá Pahlaví svržen a z Íránu se stala konstituční islámská republika, v níž má nejvyšší slovo islámské právo. Od islámské revoluce a nástupu ajatolláha Chomejního na konci sedmdesátých let se z Íránu stal teokratický stát, v němž má hlavní slovo nejvyšší duchovní. Konzervativní kněží tak v zemi udržují přísný muslimský režim, ačkoli někteří občané v poslední době tíhnou k Západu.

Hospodářství

Hospodářství Íránu je závislé na ropě a zemním plynu, jejichž ložiska v Íránu patří k pěti největším na světě. Část rozlohy země (38 %) je sice zemědělsky využívaná, ale jen díky podzemním umělým zavlažovacím systémům. Vedle pšenice, ječmene, citrusů a cukrové řepy se pěstuje hlavně na export tabák, čaj, pistácie a datle. Významný je také chov jeseterů kvůli kaviáru, bělic a rejnoků v Kaspickém moři.

Obyvatelstvo a náboženství

Polovinu obyvatel tvoří Peršané, na území státu žijí také Kurdové, Ázerbajdžánci, Arabové, Židé a velké množství menšinových národů.  Nejrozšířenějším jazykem v Íránu je perština, kterou včetně dialektů hovoří přibližně dvě třetiny lidí a pasivně jej ovládá většina obyvatel. V perštině také probíhá základní školní výuka.

Politický systém

Moc prezidenta je v Íránu omezena doživotně voleným nejvyšším šíitským duchovním a znalcem islámského práva ajatolláhem. Ten také rozhoduje o tom, kdo se stane prezidentem. Nejvyšší politickou arbitrážní instancí je dvanáctičlenná Rada dohlížitelů, jejíž jednu polovinu dosazuje sám Nejvyšší vůdce a druhou šéf justice jmenovaný rovněž ajatolláhem. 290členný legislativní orgán volený lidem má spíše formální funkci.

Dovolená a cestování

Írán je země plná nádherných památek a přírody, ale turisty málo navštěvovaná. Pohoří Alborz je populární destinací díky blízké vzdálenosti od hlavního města, nabízí lanovkovou přepravu k lyžařským sjezdovkám otevřených v měsících leden až březen. Isfahán, symbol islámské architektury, který je považován za jedno z nejkrásnějších měst na Zemi a na jeho území se nachází druhé největší náměstí na světě. Dalšími významnými sídly je Persepolis, jedna z íránských památek UNESCO, Mašhad, Tabríz, Šíráz či Ahváz.