Filipíny

26. 12. 2011 19:32
Filipínská republika je ostrovní stát v jihovýchodní Asii, jehož hlavním městem je Manila. Rozkládají se na 7107 ostrovech v západním Tichém oceánu. S žádným státem nemají pozemní hranici. Ostrovy omývané čtyřmi moři byly pojmenovány na počest španělského krále Filipa II.
Filipíny vlajka
Filipíny vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Bývalá kolonie Španělska a později Spojených států amerických získala nezávislost na USA v roce 1934. Filipíny jsou mnohonárodnostní zemí a na ostrovech se hovoří přibližně devadesáti jazyky.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Manila
Rozloha: 300 000km²
Nejvyšší bod: Apo (2 954 m n. m.)
Časové pásmo: +8
Počet obyvatel:  100 mil.
Hustota zalidnění: 307 ob. / km²
Jazyk: filipínština, angličtina
Národnostní složení: Keňané
Náboženství: křesťanství 90 %, muslimové 5 %, ostatní 5 %
Státní zřízení: unitární prezidentská republika
Vznik: 12. června 1898 (nezávislost na Španělsku)
Měna: filipínské peso

První obyvatelé, Negrité, přišli na ostrovy již někdy v období před 30 000 lety. Ve čtrnáctém století sem přivezli arabští obchodníci islám, jehož vliv se postupně rozšiřoval z jižních ostrovů až k Luzonu. Pro Evropu objevil Filipíny v roce 1521 mořeplavec Ferdinand Magellan během své cesty kolem světa. Zastávka na ostrovech se Magallenovi stala osudnou, protože byl místními zabit. Po tragické Magellanově smrti se v roce 1564 Španělům pod vedením Miguela Lopeze de Legaspi podařilo získat kontrolu nad mnoha do té doby nezávislými komunitami. V roce 1571 Španělé založili Manilu a o tři roky později odrazili útok čínských pirátů.

Na konci šestnáctého století se Manila stala jedním z hlavních center regionu. Společně se Španěly získávala na území Filipín vliv katolická církev. V roce 1898 Američané podporovali filipínské vlastence, kterým se podařilo ovládnout celý Luzon s výjimkou Manily a vyhlásit nezávislost a první demokratickou ústavu v Asii. Filipínská svoboda však měla krátké trvání. Dohodami z Paříže, které ukončily španělsko-americkou válku, byla moc nad Filipínami  předána z rukou Španělů pod americkou správu.

Hospodářská krize ve třicátých letech však přivedla Američany k myšlence na filipínskou nezávislost. 7. prosince 1941 byly Filipíny bez varování přepadeny japonskými vojsky. Na začátku března dostal Mac Arthur rozkaz stáhnout se z Filipín, americký generál toto nařízení uposlechl se známým slibem Já se vrátím. Obležené filipínsko-americké jednotky byly 9. dubna 1942 donuceny kapitulovat v Bataanu. Přestože Japonci vyhlásili Filipínskou republiku, obyvatelstvo jejich brutalitou značně trpělo. 20. října 1944 se na Leyte vylodil generál Mac Arthur a splnil tak slib, který vyřkl při svém odchodu z Filipín. Bitva v zálivu Leyte se stala největším námořním střetnutím v dějinách. Po těžkých bojích mohlo být 5. července 1945  celé území Filipín prohlášeno za osvobozené. Na základě předchozích dohod byla zemi poskytnutá nezávislost, která byla vyhlášena 4. července 1946. V letech 1966-1986 zde vládl diktátor Ferdinand Marcos podporovaný Spojenými státy. Po jeho svržení jsou voleni prezidenti, kteří jsou hlavou státu. Ze 14 prezidentů byly 2 ženy (Corazon Aquinová a Gloria Macapagal-Arroyová).

Hospodářství

Filipíny jsou velmi bohaté na nerostné suroviny. Nachází se zde naleziště rud železa, mědi, zinku, olova, manganu, chromu, zlata, stříbra, rtuti a kobaltu, také ropy a černého uhlí. Donedávna zde převládala tradiční odvětví průmyslu – průmysl potravinářský, textilní, dřevařský a částečně chemický, v současnosti také strojírenský. Zemědělstvím se živí asi 40 % obyvatel. Nejvýznamnější plodinou je kokosová palma. Zpracováním dužiny jejich plodů (kokosové ořechy) se vyrábí tzv. kopra. Filipíny jsou v její výrobě a produkci první na světě. Ještě se zde pěstují ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, mango, maniok, rýže a tabák. 

Obyvatelstvo a náboženství

Zajímavosti

  • Záhadná podzemní řeka Puerto Princesa na ostrově Palawan patří k sedmi přírodním divům světa.
  • Hornaté vnitrozemí Luzonu  je zázrakem přírody. Rýžové terasy sestupují do údolí jako obří zelený amfiteátr.
  • Nezapomenutelným velkolepým svátkem je zejména každoroční Sinulog v Cebu.
  • Čínský hřbitov v Manile opravdu připomíná spíše čtvrt lépe situovaných vrstev než místo posledního odpočinku.
  • Španělé v šestnáctém století ostrov Siquijor nazvali  Isla del Fuegoi, ostrov ohně, neboť je zmátly houfy světlušek vznášejících se nad pevninou.

Drtivou většinu populace ostrovů tvoří Filipínci (96%), kteří mluví jazyky malajsko-polynéské jazykové skupiny. Zbytek tvoří četné menšiny (např. Číňané). Mezi původní obyvatele se řadí Negritové nebo horští Ifugaové, kteří byli až do počátku 20. století obávanými lovci lebek. V pobřežních oblastech žijí tzv. mořští cikáni. K římskokatolické církvi se v současnosti hlásí 80,9 % Filipínců. Muslimští Morové obývají především oblasti na jihu země.

Politický systém

Filipíny mají prezidentský systém, kde prezident, volený každých šest let,  stojí v čele státu i vlády a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Dvoukomorový kongres se skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů. Administrativně se země dělí na 17 regionů.

Dovolená a cestování

Filipíny jsou křesťanská země nabízející mnohé zajímavosti - španělské katedrály z dob kolonizace, monumentální 2000 let staré rýžové terasy, aktivní vulkány a smaragdové moře s korálovými útesy lemovanými liduprázdnými plážemi. Z filipinskych turistických atrakcí vyniká 4 kilometry dlouhá, kouzelná pláž na ostrově Boracay , která patří do top ten nejhezčích pláží světa.

 

Právě se děje

Další zprávy