Přímořský stát Černá Hora (Montenegro) ležící u pobřeží Jaderského moře je velice hornatou zemí, přičemž pět vrcholků hor má více než 2500 m. n. m. Svou celou rozlohou náleží k Dinárským horám. Hranice státu tvoří Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Albánie a Kosovo. Hlavním městem je Podgorica a počet obyvatel Černé Hory dosahuje na 663 000.

Podnebí v Černé Hoře má středomořské klima s dlouhým a suchým létem, krátkou a mírnou zimou. Počasí je převážně slunečné, průměrné teploty v přímořských oblastech dosahují na 28 °C v létě a v zimě klesnou na 9 °C.

Historie

V Černé Hoře se usídlily různé kmeny a skupiny osadníků, kteří se chtěli izolovat před romanizací. Slovanský středověký stát byl označen jako Duklja a tvořil nezávislé území Velkého knížectví Rašky. Později spadl pod nadvládu Byzantské říše a následně byl včleněn do sjednoceného Srbského státu.

Roku 1516 se stal z Černé Hory teokratický stát pod nadvládou knížete Durada Crnojević. Roku 1852 vzniklo Černohorské knížectví. Díky válce s Tureckem z roku 1875 se území  Černé Hory rozšířilo a vyhlásilo nezávislost.

Během první světové války okupovaly Černou Horu Centrální mocnosti a po roce 1918 se připojila ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Nezávislost nezískala ani během druhé světové války a po jejím skončení byl stát označen za jednu ze šesti autonomních republik Jugoslávské socialistické federace.

V roce 1992 se konalo referendum, ve kterém bylo rozhodnuto, že se země připojí k Miloševičovu Srbsku. V roce 1997 zvítězil v prezidentských volbách Milo Đukanović.

V roce 2003 se Svazová republika Jugoslávie přejmenovala na Srbsko a Černou Horu a 3. června 2006 byl vyhlášen stát Černá Hora.

Hospodářství

Ekonomika země je rozvinutá a patří mezi chudší evropské státy, nicméně Černá Hora je bohatší než její okolní sousedé (s výjimkou Chorvatska). Dlouhodobě usiluje o členství v Evropské Unii. Velký ekonomický potenciál má v cestovním ruchu, těžbě a zpracování nerostného hliníku. Nezaměstnanost dosahuje 14 %. Hlavními vývozními komoditami jsou potraviny, hliník, ocel a tabák. Nejvíce se dováží ropa a zemní plyn, pohonné hmoty, stroje a zařízení, textil a spotřební zboží.

Obyvatelstvo a náboženství

Černá Hora je multikulturní stát a Černohorci zde tvoří 45 % obyvatel, Srbové 28,7 %, Bosňáci 8,6 %, Albánci 4,9 %, Muslimové 3,3 %. K Srbské pravoslavné církvi se přihlásilo 72 % obyvatelstva, 19,11 % se řadí mezi sunnitské muslimy a 3,44 % jsou z řad římských katolíků. Úředním jazykem je srbština (ijekavská varianta), která je psaná latinkou i cyrilicí.

Politický systém

Předsedou vlády a současně také premiérem se stal  Željko Šturanović (2015). Mezi nejúspěšnější vládní strany se řadí Demokratická socialistická strana, která je v koalici se Sociálně demokratickou stranou Černé Hory. Parlament sídlí v hlavním městě Podgorica. Prezident je volen na pět let v přímých volbách. Parlament se 74 poslanci vytváří zákony a ratifikuje mezinárodní smlouvy, dále navrhuje předsedu vlády, ministry a soudce.

Dovolená a cestování

Oblíbené turistické město Podgorica čítá téměř 160 000 obyvatel. Turisté zde zavítají na hodinovou věž, římský akvadukt a trosky pevnosti.

Další malebné město Pljevlja  je situováno na severu země. Město vás uchvátí orientálním nádechem a minarety. Můžete zde zavítat do mešit, například do Husajn Pašovy, která je unikátní díky 42 metrů vysokému minaretu. Staré město Kotor se nachází na konci Boky Kotorské. Malebné město s benátskou architekturou vystavěli v 15. století Benátčané. Pozoruhodnou se zdá být románská katedrála Sveti Tripun z 12. století s věží vysokou 35 metrů.

Nejkrásnější památkou Černé Hory je klášter Morača, který byl vystavěn ve 13. století a zdobí jej nádherné fresky a ikony. Pro milovníky přírody se nabízí pozoruhodný pohled na povodí řeky Tara, který dále vyzývá k jízdě na kajacích a raftech.