Smog

17. 11. 2011 7:21

Smog (kombinace slov "smoke" a "fog", tedy kouř a mlha) označuje znečištění vzduchu chemickými látkami, které vznikají při spalování kapalných a plynných paliv za určitých meteorologických podmínek.

Ilustrační foto Ilustrační foto | Foto: Reuters

Smog (kombinace anglických slov "smoke" a "fog", tedy kouř a mlha) je obecně vžité označení pro silné znečištění vzduchu chemickými látkami, které se v ní přirozeně nevyskytují.

Jejich zdrojem je automobilová doprava a různé průmyslové činnosti, zejména v oblasti hutnictví a energetiky.

Zdravotní rizika

Odhaduje se, že ročně má smog na svědomí tisíce úmrtí - přesné vyčíslení je samozřejmě problémem, vzhledem k tomu, že prokázání přímé souvislosti mezi působením smogu a úmrtím je velmi problematické.

Jedinou cestou je tak statistika a plošné sledování populace vystavené působení smogu. Ty poměrně jasně ukazují zvýšení počtu úmrtí - hlavně mezi velmi mladými i starými lidmi a osobami trpícími nemocemi dýchací či kardiovaskulární soustavy.

Další významně ohroženou skupinou jsou také alergici.

Dva druhy smogu

Existují dva druhy smogu: letní (též označovaný jako losangeleský, oxidační, nebo fotochemický) a zimní (také londýnský, nebo redukční).

Zimní smog vzniká za mlhavého, chladného počasí, kdy dochází k inverzi - převrstvení teplého vzduchu nad studeným.

Přirozené proudění přízemního vzduchu vzhůru do atmosféry je tak přerušeno, vzniká "záklopka" a dochází k hromadění nečistot ve vzduchu nízko nad zemí.

Mlha potom obsahuje, mimo jiné, různé sloučeniny síry a další látky, jako například aromatické uhlovodíky (mezi které patří třeba rakovinotvorný benzpyren). Jejich pronikání do těla je usnadněno přítomností popílku a velkých prachových částic ve vzduchu.

Dlouhodobé působení této směsi může být důvodem vzniku a rozvoje rakovin.

Kromě toho také dochází v tomto období, vlivem špatného tahu komínů, častěji k otravám oxidem uhelnatým.

Letní smog vzniká při spalování plynných a kapalných paliv za horkého počasí. Pokud je oblak spalin vystaven intenzivnímu slunečnímu záření, dochází k tvorbě takzvaného přízemního ozónu, a to hlavně z oxidu dusičitého.

Molekuly ozónu jsou velmi reaktivní a pro člověka toxické. Napadají různé struktury v buňkách a škodlivé jsou také i pro vegetaci.

Dráždí sliznice a dýchací cesty. V Česku je tomuto typu znečištění vystaveno přibližně 80% obyvatel.

Největšími průmyslovými znečišťovateli ovzduší v České republice jsou například ostravské železárny Arcelor Mittal nebo elektrárna Tušimice.

Z historie

Letní smog byl poprvé popsán ve 40. letech minulého století v Los Angeles. Velké problémy způsoboval v 60. a 80. letech v Japonsku.

V Tokiu tyto časy připomínají kyslíkové automaty, které jsou dnes turistickou zajímavostí.

Se zimním smogem se naproti tomu začali lidé potýkat již ve středověké Anglii. Zdrojem znečištění byly v minulosti zejména zplodiny ze spalování uhlí. Při takzvaném "Velkém londýnském smogu" v roce 1952 tu následkem znečištění zemřelo celkem asi dvanáct tisíc lidí.

V důsledku takovýchto událostí byla postupně přijata různá opatření a směrnice, jejichž cílem je omezení produkce spalin z průmyslových paliv, hlavních viníků vzniku tohoto nebezpečného jevu. Příkladem souboru takových předpisů jsou třeba "Clear Air Acts" z roku 1968.

Související

reklama
reklama
 
reklama