Finská hokejová reprezentace je účastníkem elitní skupiny mistrovství světa.
Do mezinárodních soutěží se podívala až na sklonku 40. a 50. let minulého století, kdy postavila své mužstvo pro MS ve Švédsku (1949), respektive pro olympiádu v Oslu (1953). V obou případech však obsadila až sedmé místo. Pak ještě v 50. letech chyběla třikrát na mistrovství světa a jednou na olympiádě, od té doby je však stabilním účastníkem největších hokejových podniků. Oproti svému severskému protějšku - Švédsku - má o něco skromnější bilanci medailových zisků, přesto je již držitelem dvou světových titulů (1995 a 2011), šesti stříbrných a tří bronzových medailí z MS, resp. dvou druhých a tří třetích míst z olympiády (poslední stříbro v roce 2006 v Turíně, poslední bronz pak v roce 2010 ve Vancouveru). Úspěchy z posledních éry podtrhuje také třetí místo na Kanadském poháru v roce 1991, resp. druhé ve Světovém poháru v roce 2004, a úspěchy v Euro Hockey Tour, ve kterém nastupují Finové spolu s Českou republikou, Švédskem a Ruskem. Tento turnaj celkem sedmkrát vyhráli a pouze dvakrát za patnáctiletou historii skončili mimo medailovou pozici.
Mezi nejslavnější hráče historie patří Urpo Ylönen, Raimo Helminen (nejčastější a nejúspěšnější finský reprezentant s 331 starty a 207 kanadskými body), Esa Tikkanen, Teemu Selänne, Saku Koivu, Miikka Kiprusoff, Olli Jokinen, Ville a jeho otec Esa Peltonenovi, Jani Hurme, Reijo Ruotsalainen, Matti Hagman, Petteri Nummelin, Jere Lehtinen, Sami Kapanen, Teppo Numminen, Ari Sulander, Kimmo Timonen, Niklas Bäckström, Jarko Ruutu či Valtteri Filppula. Trenérem finské reprezentace pro rok 2012 je Jukka Jalonen, na konci roku 2011 byli Finové podle žebříčku IIHF druhým nejlepším reprezentačním týmem na světě.
Na mistrovství světa 2012, které spolupořádají se Švédskem, budou hrát Finové v základní skupině v domácí - helsinské - skupině, v níž se postupně utkají s Kanadou, Spojenými státy americkými, Švýcarskem, Slovenskem, Běloruskem, Francií a Kazachstánem.
