Ve stejnou dobu se ve třetině volebních obvodů konaly senátní volby a v řadě obcí voliči hlasovali také v místních referendech.
Termín komunálních voleb 2014:
Funkční období zastupitelstev obcí je čtyřleté. Volby se tedy konají jednou za čtyři roky a jejich termín vyhlašuje prezident. Naposledy proběhly 15. a 16. října 2010, kdy získala nejvíce hlasů ČSSD. Prezident Mioš Zeman v červnu 2014 oznámil, že se podzimní volby do obecních zastupitelstev uskuteční 10. a 11. října 2014.
Volební speciál 2014
Vše podstatné k říjnovým komunálním a senátním volbám najdete přehledně na speciální stránce zde >>
Kandidátní listiny do komunálních voleb 2014:
V říjnových komunálních volbách budou voliči vybírat z téměř 234 tisíc kandidátů do zastupitelstev obcí, měst, obvodů a městských částí, což je rekordní počet.
Občané si z nich zvolí více než 62 tisíc zástupců.
Jak kandidovat v komunálních volbách:
Podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí mohou v komunálních volbách kandidovat takzvané volební strany, což mohou být registrované politické strany, politická hnutí a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran, politických hnutí a nezávislých kandidátů.
Jak volit v komunálních volbách:
Volič má tři možnosti. Může si vybrat celou kandidátku jedné strany, pak udělá křížek do rámečku jejího názvu.
Druhá možnost je volit osobnosti - pak se křížky dělají k jednotlivým jménům napříč kandidátkami.
Třetí možnost je kombinace obou metod - křížku u strany a i u některých kandidátů. Volební komisaři nejprve započtou hlasy pro jednotlivé kandidáty a zbytek připadne zvolené straně.
A co je nejdůležitější: zapomeňte na populární kroužkování ze sněmovních voleb, volby do zastupitelstev znají pouze křížky, okroužkovaný lístek bude jen neplatný kus papíru.
Výsledky komunálních voleb:
Komunálních voleb se zúčastnilo 43,02 % voličů. Vítězství v devíti ze třinácti krajských měst zaručilo hnutí ANO pozici jasného vítěze komunálních voleb. Celkem získalo 14,59 % hlasů. Na druhém místě skončila ČSSD se ziskem 12,65 % hlasů. Hned za ní se umístili nezávislí kandidáti, které volilo 11,67 % hlasujících. Sdružení nezávislých kandidátů a místní sdružení se však stala absolutním vítězem voleb, jelikož v zastupitelstvech obsadila 41 400 křesel. Úspěch si mohou připsat také lidovci. Nejenže se jim podařilo obhájit téměř všechny z 3900 mandátů z minulého volebního období, ale dokázali se navíc znovu probojovat na radnice některých krajských měst. Ve volbách se tak dařilo především stranám vládní koalice.
Opoziční strany si naopak příliš dobře nevedly. ODS přišla o tři tisíce zastupitelů a opouští několik radnic. TOP 09 přišla zhruba o třetinu mandátů, neuhájila vítězství v Praze z roku 2010 a kvůli samostatné kandidatuře Starostů ve Zlíně přišla nejen o post tamního primátora, ale i o účast v zastupitelstvu vůbec. Neslavně dopadl také Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury s pouhou padesátkou mandátů. Komunisté získali celkem 7,8 % hlasů a 2510 mandátů.
