Karel Poláček

26. 6. 2014 23:58
Meziválečný spisovatel a novinář Karel Poláček byl tvůrce humoristické literatury, která zobrazuje život na maloměstě. Zemřel v koncentračním táboře za druhé světové války.
Foto: Bohemianroots, zdroj Wikimedia

Životopis


Karel Poláček se narodil v březnu 1892. Celkem měl sedm sourozenců, rodiče vlastnili koloniál. V rodném Rychnově nad Kněžnou studoval gymnázium, ale středoškolské vzdělání dokončil v Praze v roce 1912. Ve vzdělávání pokračoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, přivydělával si psaním do různých tiskovin.

Základní údaje

Narození: 22. března 1892, Rychnov nad Kněžnou

Úmrtí: 21. ledna 1945, Gleiwitz

Rodina: manželka Adéla (rozená Khonová), dcera Jiřina

Kvůli začátku první světové války školu přerušil a narukoval do armády. Působil na východní frontě v Haliči a následně na balkánské frontě, kde se ocitl v zajetí. Do Čech se vrátil až po válce.

V roce 1920 se významně rozjíždí jeho žurnalistická kariéra. Přispívá do periodik Nebojsa nebo Tribuna Ferdinanda Peroutky. Pojí ho dobré vztahy s ním i s bratry Čapkovými, s nimiž rovněž publikoval v Lidových novinách. Přispíval také do Českého slova, novin spadajících pod národní socialisty. Koncem dvacátých let řídil humoristický časopis Dobrý den. Z žurnalistiky mu byl nejbližší žánr sloupku a fejetonu, podepsán byl také pod mnoha soudničkami, které zpracovávaly dění ze soudních přelíčení.

Novinářské profese musel zanechat v roce 1939, kdy došlo k okupaci Československa (respektive toho, co zbývalo). Za problémy mohl jeho židovský původ. V tomto roce se rozvedl s manželkou Adélou, s ní měl dceru, kterou včas poslali do emigrace. Potom se naplno rozvinul vztah s Dorou Vaňákovou. Ta byla v roce 1943 povolána do terezínského transportu, o rok později ji přesunuli do Osvětimi, kde zemřela. Karel Poláček její osud následoval, ale učinil tak dobrovolně právě kvůli ní.

Původně se předpokládalo, že Poláček rovněž zemřel v Osvětimi (kde byla zároveň zabita jeho bývalá manželka Adéla), ale podle očitého svědectví přeživší se účastnil přesunu vězňů do Hindenburgu a poté do Gleiwitzu, kde byl popraven v lednu 1945.


Dílo Karla Poláčka


První zaznamenaná prozaická díla Karla Poláčka se datují do roku 1922 (podepsaná jako Kočkodan), nejproduktivnější ale byl ve třicátých letech. Začínal se satirickými romanetovými povídkami, už v roce 1928 vydal Dům na předměstí, v němž propojil satiru, záznam maloměšťácké kultury a humor plynoucí z lidské omezenosti.

Přehled nejdůležitějších děl

Romány: Bylo nás pět, Muži v ofsajdu, Okresní město, Dům na předměstí

Následně publikoval knihu Muži v ofsajdu v roce 1931, v níž děj zasazuje do prostředí fotbalových fanoušků, ale vytváří tím jenom prostor k další humorné ilustraci, k níž používá dvojici majitele obchodu a nezaměstnaného mladíka, které svede dohromady konflikt na hřišti.

Povídal jsem, že Bejval Antonín jest velký vynálezce, největší vynálezce ze všech, a je to taky prauda. Tuhle mně pravil, že zase něco vynalezl, ale že mně to nemůže prozradit, leda když se zadušuju, že to nikomu neřeknu. Tudíž jsem pravil: "Namoutě kutě!" a třikrát jsem si odplivl. Tak Bejval Antonín pravil: "Pamatuj si, žes přísahal," a pak řekl, že vynalezl hru, která se nazývá "Palič ceciliánského města Mostravy". Hra spočívá v tom, že se na poli postaví dědina, která se podpálí a obyvatelstvo bude hasit." z knihy Bylo nás pět

Karel Poláček

Nejrozsáhlejším projektem byla plánovaná pentalogie , který byl celistvě zachytil fungování malého města, se všemi společenskými vrstvami a specifiky. V roce 1936 byly publikovány dva díly - Okresní město a Hrdinové táhnou do boje, o rok později Podzemní město a v roce 1939 Vyprodáno. Z posledního dílu se dochoval jenom fragment. Kopie schoval Poláček u několika přátel, než skončil v koncentračním táboře, ale nepomohlo to.

Od humorné nadsázky knih pro dospělé je kousek k literatuře pro děti a Poláček je autorem několika takových příkladů. V roce 1933 vytvořil Edudanta a Francimora. Před nástupem do Terezína dokončil také knihu, v níž využil vzpomínky na dospívání v Rychnově. Kniha nazvaná Bylo nás pět ale byla publikována až po jeho smrti v roce 1946. Vystupují zde postavy Petra Bajzy, Čeňka Jirsáka, Antonína Bejvala, Édy Kemlinka a Josefa Zilvara.

 

Právě se děje

Další zprávy