Rudolf Těsnohlídek

26. 2. 2015 14:20
Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Mnoho let trpěl depresemi a ve 45 letech spáchal sebevraždu.
Rudolf Těsnohlídek
Rudolf Těsnohlídek | Foto: Wikipedia

Životopis

Vlastním jménem Arnošt Bellis se narodil v roce 1882 v Čáslavi do rodiny rolníka. Otec, který si přivydělával také jako pohodný, byl na syna přísný. Matka mu zemřela za studií. Studovat začal v rodném městě, po čtyřech letech se rodina přestěhovala do Hradce Králové, kde absolvoval gymnázium.

Poté studoval na pražské filozofické fakultě češtinu, francouzštinu a historii, ale titul nezískal. Jeho první žena Jindra Kopecká, kterou si vzal během přerušeného studia, tragicky zemřela v roce 1905 dva měsíce po sňatku na svatební cestě v Norsku.

Základní údaje

Narození: 7. června 1882, Čáslav

Úmrtí: 12. ledna 1928, Brno

Rodina: ženatý 3x, syn Milan, dcera Hana

V Praze se zapojil do anarchistické skupiny kolem S. K. Neumanna a v roce 1907 přijal básníkovu nabídku a stal se redaktorem brněnského časopisu Moravský kraj. Časopis však zkrachoval a Těsnohlídek byl náhle bez práce. Seznámil se však s redaktorem z Lidových novin Arnoštem Heinrichem a začal pro periodikum psát soudničky a lokálky. Texty měly úspěch, v roce 1908 nastoupil již jako plnohodnotný redaktor.

V roce 1909 se podruhé oženil. Vzal si Annu Kutilovou, kterou poznal v Bílovicích, které mu byly blízké. V roce 1917 se však pár rozvedl. Roku 1924 si vzal Olgu Vasickou, ale nebyli spolu dlouho. Těsnohlídek již od mládí trpěl depresemi. V lednu 1928 se v redakci Lidových novin postřelil a za několik hodin na následky zranění zemřel.

Přehled nejdůležitějších děl

Nénie, Květy v jíní, Liška Bystrouška, Vrba zelená, Poseidon

Těsnohlídek založil tradici rozsvícení vánočního stromu na náměstí Svobody v Brně, které bylo spojeno se sbírkou na děti bez domova. Tradice se rozšířila do dalších měst, což umožnilo z vybraných peněz založit dětský domov Dagmar.

Dílo Rudolfa Těsnohlídka

Pro básníkovu tvorbu je typický životní pesimismus a tragické motivy. Začátek jeho tvorby ovlivnil impresionismus, dekadence i symbolismus. Pocity deziluze a životního ztroskotání se zrcadlí ve sbírkách Nénie (1902), Dva mezi ostatními (1906) a Květy v jíní (1908).

V roce 1922 vydal básnickou prózu Paví oko, následovala lyrická sbírka Den (1923) a posmrtně vydaný Rozbitý stůl (1935). Jeho nejznámějším dílem je lyrická pohádka Liška Bystrouška (1920), podle které napsal Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky. Dílo bylo také namluveno pro rozhlas a na gramofonové desky hercem Národního divadla Karlem Högerem.

Mladý domýšlivý skokan, pravý žabí hejsek, jenž vyskočil z cizí díry, kde byl právě na záletech, hleděl užasle na komára a prohodil dobíravě: „No, občane, co to tu vyvádíte? Nestydíte se tu válet jako člověk? Mně se zdá, že máte drbku.“ „Sakva, držte mě, nebo vám to tady všechno rozbiju!“ vykřikl komár. „Mně je jaksi divně, jako bych byl v hospodě u muziky. Ani vstát nemožu.“ Jeho tělo bylo pojednou lehounké jako pampeliškové chmýříčko. Nazvedl se a jal se tančit, rozhazuje kusadly a nejpřednějšíma nohama. „Trálilali, trilili, tralala, trata,“ notoval si při tom. úryvek z pohádky Liška Bystrouška

Rudolf Těsnohlídek

Těsnohlídek také napsal románovou trilogii zasazenou do brněnské periférie, kterou tvoří díly Poseidon (1916), Poťóchlencovi příběhové (1917) a Kolonia Kutejsk (1922) původně vycházející jako četba na pokračování v Lidových novinách.

S prací pro noviny souvisí i črta Demänova (1926) o Demänových jeskyních na Slovensku, které sám autor zkoumal, neboť byl amatérským speleologem. Zpracoval také vzpomínky českého polárníka, které vyšly v díle Eskymo Welzl (1928).

Těsnohlídek je také autorem dvou dramat, a to Panenky (1906) a Příval (1928). Přeložil z norštiny satirické drama Bouřlivý život spisovatele Knuta Hamsuna. Ke sci-fi můžeme řadit Vrbu zelenou (1925), která je utopickým příběhem čtyř mužů (docenta, strážníka, malíře a kočího), kteří se ocitnou v roce 2924, kdy panují již zcela nové poměry. Autor napsal také několik knih pro děti, např. Čimčirínek a chlapci (1922) nebo Cvrček na cestách (1927).

 

Právě se děje

Další zprávy