Oscar Wilde

15. 4. 2015 11:06
Anglický dramatik, prozaik a básník, představitel dekadence.
Oscar Wilde, anglický spisovatel
Oscar Wilde, anglický spisovatel | Foto: Aktuálně.cz, Rudolfinum

Životopis

Oscar Fingal O’Flahertie Wills Wilde se narodil 16. října 1854 v irském Dublinu. Jeho otec byl vyhlášený chirurg, matka úspěšná spisovatelka, která publikovala pod pseudonymem Speranza. Oscar vystudoval v Dublinu a Oxfordu klasickou filologii. V té době začal psát své verše a žít nekonvenčním životem, který šokoval tehdejší společnost ve viktoriánské Anglii. Po ukončení studia, v roce 1878, se přestěhoval do Londýna. Tam pracoval jako stylista (1881), pak vedl lekce v USA a Kanadě (1882) a nějaký čas žil i v Paříži (1883).

Základní údaje

Narození: 16. října 1854, Dublin
Úmrtí: 30. listopadu 1900, Paříž
Rodina: manželka Constance Lloydová, 2 synové

V roce 1884 se oženil s bohatou Constance Lloydovou, s níž měl dva syny, které velmi miloval. Pro ně začal psát své pohádky.  Pracoval jako redaktor časopisu Woman´s World, aby zajistil rodinu. V roce 1893 se s manželkou rozvedl, ta si s dětmi změnila příjmení na Hollandovi. Zamiloval se do atleta a básníka, lorda Alfreda Douglase, přezdívaného Bosie. Byl už známým umělcem a společnost jeho soukromý život sledovala. Homosexualita byla trestným činem. Kvůli skandálu s Bosieho otcem se Oscar Wilde dostal až před soud a skončil ve vězení. Jeho šťastný život se obratem proměnil a proměnila se i jeho tvorba a pohled na člověka. Nejdříve byl vězněn ve Wandsworthském vězení v Londýně, pak v žaláři Reading Gaol. Po 19 měsících mu bylo povoleno psát. Po propuštění si změnil jméno na Sebastian Melmoth, žil v Berneval u Dieppe a později v Paříži, kde zcela chudý 30. listopadu 1900 zemřel na zápal mozkových blan.

Dílo

Přehled nejdůležitějších děl

Šťastný princ a jiné pohádky, Dům granátových jablek, Obraz Doriana Graye, Vějíř lady Windermerové, Ideální manžel, Jak je důležité míti Filipa.

Už v prvních dvou pohádkových sbírkách Šťastný princ a jiné pohádky (1888) a Dům granátových jablek (1891) se objevila Wildova záliba v symbolech a složité fantazii. Ta se pak naplno rozvinula v jeho jediném románu Obraz Doriana Graye (1891). Z Wildových dramatických prací patří k nejoblíbenějším a dosud hraným společenské komedie s vtipnými zápletkami: Vějíř lady Windermerové (1892), Bezvýznamná žena (1893), Ideální manžel (1895) a Jak je důležité míti Filipa (1895). Jedinou tragédií je zpracování biblického příběhu Salome (1893). Poslední díla z konce jeho života, kdy byl ve vězení a ve vyhnanství, zachycují smutné svědectví o životě vyděděnce: Balada o žaláři v Readingu (1898) a posmrtně vydaná zpověď De profundis (1905).

Šťastný princ a jiné pohádky

Vysoko nad městem se na vysokém sloupu tyčila socha šťastného prince. Byl celý pokrytý tenkými plátky zlata, místo očí měl dva třpytící se safíry a rukojeť meče zdobil velký rudý rubín. „Vypadá jako anděl,“ řekly děti ze sirotčince, když vycházely z katedrály. „Jak to víte?“ ptal se jich učitel počtů. „Žádného anděla jste přece nikdy neviděly.“ „Ale ano, viděly jsme ho ve snu!“ odpověděly děti a učitel se zamračil a vypadal přísně, protože byl proti tomu, aby děti snily. Šťastný princ, Oscar Wilde

Sbírka secesních pohádek je dnes už klasickým dílem moderní pohádkové tvorby. Obsahuje 5 pohádek připomínajících svým jazykem básnickou prózu: Šťastný princ, Slavík a růže, Sobecký obr, Oddaný přítel a Jedinečná raketa. První tři mají formu podobenství, další dvě jsou alegoriemi se satirickým vyzněním.  Tato sbírka vznikla z několika zdrojů, jimiž bylo spontánní autorovo vypravěčské umění, schopnost bavit a zároveň ironizovat vysokou společnost, která ho v té době milovala. Pak je tu inspirace u moderních pohádkářů, především H. Ch. Andersena.

Obraz Doriana Graye

Děj románu, zasazený do Anglie na sklonku 19. století, je přerušování mnoha náladovými popisy přírody, interiérů, karikaturami lidí z vyšší společnosti a rozsáhlými konverzačními pasážemi. V ateliéru Basila Hallwarda se cynický lord Henry Wotton seznamuje s modelem, mladým, krásným a nezkaženým Dorianem Grayem. Dorian okouzlen vlastním obrazem vysloví přání, aby zůstal stále mlád, změny jeho duše a těla má zaznamenávat obraz. K proměnám začne velmi brzy docházet, když se Dorian pustí do „okoušení všech stromů světa“. Obraz je uzamčen v nepoužívané místnosti a Dorian ho chodí občas kontrolovat, jak se mění. Zavraždí Hallwarda, který jediný ví o jeho tajemství. Chce se polepšit, ale obraz tyto myšlenky zaznamená jako pokrytectví. Dorian Gray obraz probodne. Ráno sluhové najdou pod obrazem krásného mladíka mrtvého ohyzdného starce, kterého poznají jenom podle prstenů.

Jak je důležité míti Filipa

Konverzační komedie stále oblíbená a často hraná i na českých scénách se točí kolem nedorozumění, která způsobují dva přátelé, kteří si vymysleli fiktivní osoby žijící kdesi na venkově. Osobitost komediálního účinku není ani tak v zápletce a v prudkých dějových zvratech, ale hlavně v duchaplném a elegantním dialogu, plném aforismů, epigramů, bonmotů a jiskřivé ironie. Hlavním úkolem postav je být dobrými hráči ve hře slov, v autorem rozehrané partii.

Jack: Jste naprosto dokonalá, slečno Fairfaxová. Gwendolina: Ach, to doufám nejsem. To by nepřipouštělo další rozvoj a já se hodlám rozvíjet ještě v mnoha směrech. Jak je důležité míti Filipa, Oscar Wilde

Komedie pracuje s oblíbeným motivy a postupy sentimentální literatury a salónní dramatiky a dovádí je až do absurdity. Tato poslední Wildova divadelní hra zaujímá v jeho tvorbě výjimečné postavení.  Svým rozpustilým duchem je úplně jiná než jeho dekadentní první dramata a také než jeho společenské hry.

 

Právě se děje

Další zprávy