Ludvík Aškenazy

22. 2. 2015 14:55
Ludvík Aškenazy byl český spisovatel, rozhlasový dramatik a reportér. Od roku 1968 žil v Německu, kam s rodinou emigroval.

Životopis

Narodil se do česko-židovské rodiny v roce 1921 v Českém Těšíně. Maturitu složil na střední škole v tehdy polské Stanislavi v roce 1939. Poté studoval na vysoké škole ve Lvově slovanskou filologii a všeobecné dějiny.

Studium však nedokončil, neboť došlo v roce 1941 k přepadení SSSR Německem. Aškenazy byl evakuován do Kazachstánu, kde několik měsíců vyučoval na střední škole v Berčoguru. V roce 1942 vstoupil do československé vojenské jednotky, která působila v SSSR a již vedl Ludvík Svoboda. Během války Aškenazy získal několik českých a sovětských vyznamenání za statečnost. Než se v květnu 1945 vrátil do vlasti, bojoval u Sokolova.

Základní údaje

Narození: 24. února 1921, Český Těšín

Úmrtí: 18. března 1986, Bolzano

Rodina: manželka Leonie Mann, 2 synové

Brzy po válce se seznámil s Leonií Mann, která byla dcerou německého spisovatele Heinricha Manna. Vzali se a měli spolu syny Heinricha a Ludwiga, ze kterých se stali režiséři.

Aškenazy pracoval jako zahraniční politický komentátor pražského rozhlasu, díky čemuž často cestoval a navštívil země jako Polsko, USA, Indie, Itálie nebo Japonsko. Poté pracoval jako válečný zpravodaj v Izraeli. Koncem 50. let se stal spisovatelem z povolání a v srpnu 1968 s rodinou emigroval do Mnichova. Na konci 70. let se přestěhoval na sever Itálie, kde po dlouhé nemoci v roce 1986 ve městě Bolzano zemřel.

Dílo Ludvíka Aškenazyho

Publikoval v řadě periodik jako např. Host do domu, Kulturní tvorba, Literární noviny, Plamen nebo Divadlo. Psal také rozhlasová dramata, která se vysílala i v zahraničí, a to hlavně v německy hovořících zemích. Řada z nich byla přeložena do holandštiny. V exilu psal hry v němčině, které byly po roce 1989 přeloženy do češtiny.

Přehled nejdůležitějších děl

Dětské etudy, Milenci z bedny, Ukradený měsíc, Putování za švestkovou vůní aneb Pitrýsek neboli Strastiplné osudy pravého trpaslíka

Československý rozhlas uvedl např. hry Cena míru (1949), Začalo to v Chicagu (1949), Plán Barbarosa (1949), Byla to vichřice (1949), Dítě a bomba (1951), Akce Rudý šátek (1959), Piškot (1963), Bylo to na váš účet (1964), Kůže (1967), Servítek (1967) nebo Anamnéze (1969).

Aškenazy je také autorem scénářů k filmům Můj přítel Fabián (1953), Tam na konečné (1957), Hry a sny (1958), Noční host (1961) nebo Křik (1963). V SRN vznikly podle jeho námětů a scénářů televizní filmy, mezi které patří např. Galgentoni (1972) nebo Der Poltergeist (1981). V několika západoněmeckých filmech si i zahrál.

Diogenes bydlel v sudu, a přesto k němu přišel Alexandr Veliký a Makedonský zároveň. Tak také i ten malíř dostal návštěvu, hned příští den ráno, jen co se probudil. Nebyl to ani císař ani jiná korunovaná hlava; byly to dvě hlavy bez koruny, jedna s mašličkou a druhá střapatá. K bedně přišly dvě děti, jedno z prvního patra a druhé z třetího; každému bylo pět, a proto dosud neviděly člověka v bedně. "Pane, co tu děláte?" řekl chlapeček. "Já tu bydlím," řekl malíř slušně. "V bedně se nedá bydlet," řekl chlapeček, také slušně. "Ale dá." "Ale nedá." úryvek z díla Milenci z bedny

Ludvík Aškenazy

Autorova literární tvorba začala reportážemi, ve kterých se projevil jeho odpor k válce a výrazná stylistika. Postupně se stal mistrem drobných literárních útvarů, kterými byly prozaické etudy a črty. Emocionální působivost se projevila v próze Dětské etudy (1955). Motiv ztraceného času dětství nalezneme v kratších prózách s fantazijními prvky Ukradený měsíc (1956) a Milenci z bedny (1959).

Mezi jeho nejrozsáhlejší prózu patří dílo Putování za švestkovou vůní (1959), které vypráví o cestování trpaslíka Pitrýska. Podle knihy také vznikl stejnojmenný seriál večerníčků. Aškenazy je také autorem protiválečných povídek Psí život (1959) a Vajíčko (1963). Některé jeho prózy byly také dramatizovány.

Psal též pro děti, a to např. pohádky Osamělý létající talíř (1963), Pohádka na klíč (1967) a desítky pohádek v němčině. Jeho pohádkové knihy byly přeloženy do několika jazyků a vyšly např. ve Finsku, Izraeli nebo Maďarsku.

 

Právě se děje

Další zprávy