Život
John Galsworthy se narodil 14. srpna 1867 v Kingston Hill v zámožné rodině právníka. Studoval právo na prestižních školách v Harrow a v Oxfordu. Doktorát práv získal v roce 1889, advokátem se ale nestal. Díky podpoře otce mohl několik let cestovat. Na svých cestách se seznámil se spisovatelem Josephem Conradem. Spřátelili se a díky tomu se Galworthy rozhodl nerozvíjet právnickou kariéru, ale chtěl se věnovat psaní. Problémy v soužití s rodinou i ve společnosti mu způsobila láska k manželce bratrance. Po dlouhých letech došlo k rozvodu a John se mohl s Adou oženit a žít s ní až do konce života.
Základní údaje
Narození: 14. srpna 1867, Kingston Hill, Anglie
Úmrtí: 31. ledna 1933, Londýn, Anglie
Dědictví po otci mu umožnilo nezávislou existenci a nerušenou literární tvorbu. V roce 1897 vstoupil do literatury povídkovým souborem Ze čtyř stran světa, po kterém následovaly dva neúspěšné romány. Teprve satirický román Ostrov pokrytců (1904) si získal přízeň kritiky a čtenářů. Poté začal vydávat svá nejznámější díla, která vytvořila velkolepou Ságu rodu Forsytů.
Po první světové válce se Galsworthy stal jedním z nejuznávanějších anglických spisovatelů. V roce 1921 spoluzakládal PEN klub, mezinárodní organizaci spisovatelů, a stal se jeho prvním předsedou. Jeho životní dílo bylo roku 1932 oceněno Nobelovou cenou za literaturu za „za vynikající vypravěčské umění, které dosahuje nejvyššího stupně dokonalosti v díle Sága rodu Forsytů“. Zemřel na rakovinu mozku 31. ledna 1933 v Londýně.
Dílo
Nejznámější díla
Ostrov pokrytců, Sága rodu Forsytů, Moderní komedie, Konec kapitoly
John Galsworthy se v celém svém rozsáhlém díle snažil dopodrobna vykreslit společenskou vrstvu, z níž pocházel, a sledovat její vývoj na konci 19. století a v prvních 25 letech 20. století. Svůj přísně realistický pohled na svět spojoval s pronikavou psychologií, s níž odhaloval vliv společenského zařazení na povahy svých hrdinů. Proslavil se hlavně románem Bohatec (1906), kterým začíná jeho slavná trilogie později nazvaná Sága rodu Forsytů (1906-21). Na ni navázal druhou trilogií Moderní komedie (1924 – 28). Své rozsáhlé vyprávění na forsytovské téma pak zakončil trilogií Konec kapitoly z let 1931-1933.
Bohatec
Pro Soamesovy oči bylo v tom všem jakési předstírání, nějaká zastaralá barvitost. Jak jsou ti Francouzi teatrální! Zapálil si cigaretu, což byla u něho vzácnost, a měl přitom pocit, že se na něm osud dopustil urážky, zahnal-li ho do těchto cizokrajných vod. Nedivil by se, kdyby se Ireně tento cizí život docela líbil, nikdy nebyla pravá Angličanka - ani svým vzhledem! A začal uvažovat, které okno za zelenou žaluzií je její. Jaký slovní výraz by měl dát tomu, co jí přišel říci, aby pronikl obranou její pyšné zatvrzelosti? ... J. Galsworthy, Sága rodu Forsytů
Anglický román zobrazuje na osudu jedné rodiny společenskou atmosféru viktoriánské Anglie. Kniha začíná předmluvou, mottem z Shakespearova Kupce benátského, a končí Mezihrou s titulem Forsytovo babí léto. Příběh se odvíjí od roku 1886, kdy se Forsytové shromažďují v domě starého Jolyona, aby oslavili zasnoubení jeho vnučky June s architektem Bossineym. Při stavbě domu pro Soamese Frosyta na Robin Hillu, jímž chce Soames upoutat svou krásnou ženu Irenu, která ho očividně nemiluje, se Irena s Bossineym do sebe zamilují. Z uvážené kombinace dějových prvků a rozsáhlých charakteristik vyrůstá obraz Forsyta jako typického představitele vyšší střední vrstvy viktoriánské Anglie 80. let 19. století. Jeho nejvýraznější vlastnosti (vyvinutý smysl pro majetek, pro rodinnou pospolitost a pro bezpečné a stabilní společenské uspořádání) jsou předvedeny dynamicky, ve střetu s krásou a vášní představovanou především postavou Ireny, která forsytovský žebříček hodnot narušuje.
