Ústí nad Orlicí se nachází v podhůří Orlických hor ve východních Čechách. Město leží na soutoku řeky Třebovky a Tiché Orlice.

Historie:

První písemná zmínka o Ústí nad Orlicí pochází z roku 1285, kdy v zemi vládl král Václav II.

Od konce 13. století do roku 1358 patřílo ústecké panství cisterciáckému klášteru na Zbraslavi u Prahy. Velká vzdálenost mezi Ústím a klášterem však ztěžovala správu a ochranu panství, které bylo z těchto důvodů prodáno biskupství v Litomyšli. Po husitských válkách se majiteli panství stali Kostkové z Postupic, za jejichž držení postihl město v roce 1498 rozsáhlý požár. Sňatkovou politikou získali panství na počátku 16. století Pernštejnové, kteří podpořili rozvoj cechovní výroby, především plátenictví a soukenictví.

Během třicetileté války (1618 až 1648) přešlo panství do vlastnictví Lichtenštejnů, kterým patřilo až do roku 1848. Od 18. století byla původní dřevěná zástavba města nahrazována zděnou. Barokní stavitelství tehdy vtisklo městu novou tvář. Ústí nad Orlicí se nacházelo v nepříliš úrodné zemědělské oblasti, tudíž se zde rozvíjela řemeslná výroba, především domácí tkalcovství. Novou etapu hospodářského rozvoje přinesla výstavba železniční trati z Prahy do Olomouce v  letech 1843 až 1845. Jako jediná na trati se dochovala empírová budova železniční stanice Ústí město. V roce 1874 byla dokončena trať do polského Kladska a stavba další nádražní budovy – dnešní stanice Ústí nad Orlicí.

Ve městě se postupně začala rozvíjet průmyslová výroba, v níž převládalo bavlnářství. Díky textilnímu průmyslu se Ústí nad Orlicí začalo přezdívat „východočeský Manchester". Díky hospodářskému vzestupu města se od sklonku 19. století rozvíjel kulturní a spolkový život. Rozvoj Ústí dále pokračoval za první republiky. Velký otřes však přinesla mnichovská dohoda v roce 1938, kdy bylo vnitrozemské Ústí ze dne na den obklopeno ze tří stran novou hranicí (kromě západu) s nacistickým Německem.

Po roce 1948 došlo k rozsáhlým přestavbám, které se výrazně podepsaly na dnešní podobě města. Jeho původní charakter s domkařskou zástavbou ústeckých tkalců na Podměstí byl z důvodu rostoucího počtu obyvatel města poznamenán novou zástavbou. K tradičnímu textilnímu průmyslu tehdy přibylo textilní strojírenství a bavlnářský výzkum. V devadesátých letech však tato odvětví úplně vymizela.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Ondrej.konicek

Dominantu města představuje pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1776. Nejstarší kamennou stavbou je budova sboru jednoty bratrské z roku 1555. K významným pamětihodnostem patří také funkcionalistická budova Roškotova divadla z roku 1936, která je zapsána do seznamu kulturních památek České republiky, či secesní Hernychova vila z počátku 20. století, jež byla v roce 2008 zrekonstruována jako Kulturně společenské centrum česko-polského příhraničí. Ojedinělá budova železniční stanice z roku 1874 byla v roce 2010 prohlášena kulturní památkou. V roce 2008 byla v rámci výstavby železničního koridoru plánována její demolice. Později se ale sdružení "Nádraží nedáme" podařilo likvidaci stavby zabránit. Její budoucnost je však nejistá. Nedaleko Ústí nad Orlicí se nachází rokokový zámek Nové Hrady z konce 18. století.

Mezi tradiční akce patří například mezinárodní Kocianova houslová soutěž, která se koná již od roku 1959. S ní souvisí i houslový festival Kocianovo Ústí, který byl zahájen v roce 2005.

Instituce v Ústí nad Orlicí:

Městský úřad Ústí nad Orlicí tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Okresní soud v Ústí nad Orlicí se nachází v Husově ulici. Odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

V Ústí nad Orlicí se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Pardubický kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má v Ústí nad Orlicí kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.