I takové je Tokio, hlavní město Japonska, které si dnešní podobu muselo tvrdě zasloužit.
O Tokiu jako městě mluvíme především v rámci západní terminologie. V samotném Japonsku se totiž Tokio jako město neoznačuje. Jde o jednu z prefektur, která je tvořena souvislým osídlením, skládajícím se zčásti z vládních, hospodářských a dalších budov, dále také z hornaté a lesnaté části. Samotné město se pak podle japonských tradic skládá z několika menších a větších center, která jsou rozmístěna po obvodu kruhové železnice. Tokio se nachází na japonském ostrově Honšú v regionu Kantó. Jeho název, který získalo až v roce 1868, se překládá jako „východní hlavní město“.
Tokio - základní údaje
Název: Tokio
Stát: Japonsko
Počet obyvatel: 9 000 000
Rozloha: 2 187 km²
Nadmořská výška: 0 m.n.m.
Hustota obyvatel: 5 847 obyv./km²
Náboženství: buddhismus a šintoismus
Telefonní předvolba: +81 03
Tokio se v posledních letech značně rozrostlo, což s sebou nese negativní stránky v podobě znečištění životního prostředí. Ještě kilometry od centra města se nedá koupat, jelikož jsou pláže znečištěné. To samé platí i o ovzduší. V současné době je Tokio sídlem několika ministerstev a také japonského císaře. Díky obrovskému rozmachu všech možných oborů je zde také velké množství sídel mezinárodních společností, univerzit, finančních institucí i kulturních zařízení. Ve městě narazíte na spoustu míst, která jsou označena jako „nejrušnější“. Můžete tak být součástí nejrušnějšího přechodu pro chodce, nádraží, ulice, zastávky metra nebo restaurace.
Historie
Podle historických údajů je předchůdcem dnešního Tokia rybářská osada s názvem Edo, která vznikla zhruba 110 let př. n. l. Vesnička žila dlouhá století bez povšimnutí a bez jakékoliv snahy o její zoficiálnění. To nastalo až v roce 1457, kdy tehdejší vládce Yesung Sadamasa pověřil Otu Dokana ochranou jeho území a ten k tomuto účelu nechal postavit pevnost. V roce 1600 se stal vládcem stále ještě města s názvem Edo Lejas Tokugana, jenž se zasloužil o to, že se z něj postupem času stalo hospodářské a společenské centrum oblasti, a to navzdory absolutní izolace tehdejšího Japonska od zbytku světa, vyhlášené v roce 1639.
V roce 1657 zničil celou polovinu města požár, i přesto je však Edo v 40. letech 18. století označováno za střed kultury a vědy. V roce 1868 je město přejmenováno na Tokio a stává se hlavním městem Japonska. A nejen to, již v roce 1869 je zde zavedeno telegrafické spojení s přístavním městem Jokohama, v roce 1871 zprovozněno první telefonické spojení a poštovní systém. O rok později se již v Tokiu svítilo plynovými lampami a v roce 1874 rozsvítilo ulice města pouliční osvětlení. Netradičně rychlý rozvoj města zastavilo zemětřesení v roce 1923. Již v 30. letech 20. století bylo Tokio zrekonstruováno, další ránu osudu však dostalo hned ke konci druhé světové války v roce 1945, kdy bylo vybombardováno letouny Spojených států amerických. V roce 1964 zde byly poprvé na asijském kontinentu uspořádány letní olympijské hry, které se mají znovu zopakovat v roce 2020. Tokio tak bude jediným asijským městem, kde se olympijské hry konaly dvakrát.
Turistické zajímavosti
Tokio je příkladným mixem moderní a historické architektury. Najdete zde stovky metrů vysoké mrakodrapy tyčící se nad malinkými dřevěnými chrámy a mosty klenoucí se nad úhledně udržovanými zahradami. Přesto se při procházení města neubráníte dojmu, že Japonci, stejně jako ostatní asijské národy, mají tak trochu v krvi kopírování všeho zahraničního. Jen tady totiž můžete na jednom místě narazit na kopii Sochy svobody, Eiffelovy věže a mostu Golden Gate.
Jelikož je Tokio opravdu rozlehlé a sami ho během jedné návštěvy asi těžko projdete, je nejlepší se na něj podívat z ptačí perspektivy. K tomu vám nejlépe poslouží právě již zmíněna kopie Eiffelovky, zde 333 metrů vysoká Tokyo Tower, která ve svých útrobách ukrývá například akvárium nebo muzeum voskových figurín. Téměř dvakrát vyšší je ikona města Tokyo Skytree, odkud vám okolní budovy budou připadat jako krabičky od sirek.
Za nejvýznamnější památku je ve městě považován Císařský palác, ve kterém dodnes sídlí císařská rodina. Pro veřejnost je otevřena pouze malá část areálu s názvem Východní zahrada, která i tak nabízí ideální místo k odpočinku. Jako z pohádky pak působí chrám Sensódži, kde uvnitř naleznete malou zlatou sošku bohyně milosrdenství Kannon, kterou v roce 628 vytáhli rybáři ze sítí. Za zábavou a oddychem míří obyvatelé Tokia na umělý ostrov Odaiba, kde se nachází jediná pláž ve městě (je na ní zakázáno se koupat) a zábavní technologické parky včetně Disneylandu.
Počasí
V Tokiu je podnebí oceánské, vlhké a monzunové. Počasí v létě je velmi podobné tomu našemu, jen je tu větší vlhko a teploty někdy vyskočí až k 38 stupňům. Podzim a zima jsou zde příznivé, na podzim navíc hrají listy stromů všemi barvami. Obecně je asi nejvhodnější dobou pro návštěvu jaro, kdy je již relativně teplo a hlavně ve městě a všude v parcích kvetou japonské třešně sakury.
