Lichtenštejnsko

Aktualizováno 30. 4. 2020 10:00
Lichtenštejnské knížectví je jedním z nejmenších států v Evropě, státním zřízením konstituční monarchie. Jméno Lichtenštejnska pochází, dnes jako jediné země na světě, od šlechtického rodu.
Foto: wikimedia

Základní charakteristika

Lichtenštejnsko leží na svazích předhůří Alp v údolí Alpského Rýna. Bezprostředně sousedí se Švýcarskem a s Rakouskem. Hlavní město je Vaduz.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Vaduz
Rozloha: 160 km²
Nejvyšší bod: Grauspitz (2599 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 37, 6 tisíc
Hustota zalidnění: 225 ob. / km²
Jazyk: němčina
Národnostní složení: Lichtenštejnci (62 %), Švýcaři (16 %), Rakušané (8 %)
Náboženství: římští katolíci 80 %
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 1806
Měna: švýcarský frank

Území Lichtenštejnska bylo osídleno již před 3000 lety rhétskými kmeny. Postupná kolonizace údolí Rýna byla možná až po umělých zásazích, které výrazně zregulovaly říční koryto a tok Rýna. Tyto regulace znamenaly zpřístupnění údolní nivy zejména pro zemědělskou činnost. Knížectví Lichtenštejnsko (Fürstentum Liechtenstein) má velmi pestrou minulost. Kdysi bylo součástí Chur-Rhätiens při dělení v roce 536 od franckých králů pod Karlem Velikým. Když německý císař roku 768 obsadil francký trůn, bylo vévodství Rhätien včleněno do "Vévodství Švábsko a Rhätien". Nástupci Karla Velikého stále silou ovládali toto hrabství. "Hrabství Vaduz" a část "Hrabství Schellenberg" ovládl rod hrabat z Monfortu na více než dvě století (1180-1400). Od roku 1400 do 1507 bylo vévodství v držení svobodných pánů z Brandis.

Z moderních dějin je pro Lichtenštejnsko zásadní rok 1699, kdy se poprvé objevují Lichtenštejnové. Členové tohoto mocného rodu začali skupovat majetek obou hraběcích panství a v roce 1712 jim patřila již celá oblast. Od roku 1719 byla sloučená panství povýšena na Knížectví lichtenštejnské. Od rozpadu středověké Svaté říše římské roku 1806 suverénní stát. V 19. století se Lichtenštejnské knížectví stalo členem Rýnského spolku a posléze Německého spolku. Toto spojení trvalo až do roku 1866, kdy Jan II. Dobrotivý vyhlásil Lichtenštejnsko za samostatný stát. Následovala doba intenzifikace zemědělství, zakládání průmyslových podniků, ale i doba zvětšující se hospodářské a tím i politické závislosti na Rakousku-Uhersku. Ke zpřetrhání svazků došlo až po skončení první světové války v roce 1918. Na Švýcarsko se Lichtenštejnsko začalo hospodářsky orientovat od tohoto roku. V roce 1920 byla se Švýcarskem uzavřená poštovní, telefonní a telegrafní unie, v roce 1923 byla založena společná celní unie. Ve svém důsledku prakticky znamenaly ekonomickou integraci země do švýcarského hospodářství, včetně převzetí měny. Panovník dokonce požádal, aby Švýcarsko zastupovalo Lichtenštejnsko v mezinárodní politice. Od roku 1921, kdy v platnost vešla ústava, se Lichtenštejnsko řadí mezi konstituční monarchie. Za druhé světové války zůstalo Lichtenštejnsko neutrální. Druhá polovina 20. století znamenala pokračování tendencí z 20. a 30. let a tím bylo pokračování celkové orientace Lichtenštejnska na Švýcarsko.

Hospodářství

Lichtenštejnsko patří k nejbohatším státům světa. Nejdůležitější oblasti jsou strojírenská výroba - přesné stroje, stroje, nástroje, vybavení (Hilti), automobilové komponenty (ThyssenKrupp Presta), zubařské vybavení a potřeby (Ivoclar Vivadent), zpracování potravin (Hilcona Schaan), elektronika (Unaxis Balzers). Pěstují se obilniny a brambory, chová se skot, prasata, ovce.

Obyvatelstvo a náboženství

Většina obyvatel má původ v germánském kmenu Alamani a úředním jazykem je němčina. 1/3 obyvatelstva tvoří občané jiné národnosti, a to především ze Švýcarska, Rakouska, Německa a Itálie.  Zhruba 80 % obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi.

Politický systém

Zajímavosti

  • Lichtenštejnsko je jedinou zemí, která leží celou svou rozlohou v Alpách.
  • Hlavní město Vaduz není vlastně městem, dodnes nemá městská práva.
  • Lichtenštejnská knížata dosud užívají titul vévodů opavských a krnovských.
  • V důsledků sporů o majetek Lichtenštejnů na českém území vládly napjaté vztahy mezi našimi zeměmi až do roku 2009.

Lichtenštejnsko je konstituční monarchie, jeho státní zřízení je knížectví - dědičná konstituční monarchie, jejíž hlavou je úřadující kníže. Spolu s parlamentem jmenuje členy vlády. Otevírá a uzavírá jednání sněmovny, má právo ji rozpustit nebo odročit zasedání. Parlament (Landtag) má 25 poslanců, volených ve dvou okrscích. Výkonným orgánem je vláda v čele s předsedou, jmenovaná knížetem na návrh Zemského sněmu na čtyři roky. Kníže zastupuje stát v mezinárodních záležitostech, ačkoli za většinu politických záležitostí zodpovídá Švýcarsko.

Dovolená a cestování

Do Lichtenštejnska se vydávají hlavně milovníci zimních sportů. Alpy pokrývají tři čtvrtě plochy země, knížectví nabízí řadu malých středisek s velkým množstvím sjezdovek. Nejoblíbenější lyžařskou oblastí a střediskem v zemi je Malbun. Hory jsou protkané velkým množstvím turistických tras, které turisty provedou pro vrcholech i v létě. Se zemí se snoubí řada germánských tradic. Funkensonntag je lichtenštejnská obdoba pálení čarodějnic a odehrává se v údolí Rýna vždy v polovině března.
Hlavním městem země je Vaduz, čisté a upravené město. Je sídlem panovníka a ostatních úřadů. Městu dominuje zámek Vaduz, jehož základní kámen byl položen už ve 13. století. Nejstarší částí města je Städtle, kde se nachází např. místní galerie, v níž jsou umístěna díla známých umělců (např. Rubens, Van Dyk aj.). Za pozornost stojí zámek Gutenberg v Balzersu, památky v Triesenu, Schaanu a Nendelnu, výchozí obce pro treking Schaal a Triesenberg.

 

Právě se děje

Další zprávy