Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 navrhl v rámci daňové reformy zrušit některé dosavadní daňové výhody pro stravenky a firemní stravování. Změny měly platit od roku 2013. Koalice ODS, TOP 09 a VV se však nakonec rozhodla odklad na rok 2014 a nakonec až 2015.
Kvůli odporu Věcí veřejných a části ODS však omezení stravenek neprošlo a ze schválené daňové reformy vypadlo.
Podle nejnovějšího návrhu z ledna 2013 chce Kalousek odstartovat reformu přece jen od roku 2014, podpora slábnoucí vládní koalice však není jistá. Ani tento nový návrh už neobsahuje omezení daňového zvýhodnění stravenek. Ministerstvo nyní usiluje zrušit jen zaměstnanecký paušál v jednotné výši 3000 korun ročně, který sněmovna schválila v roce 2011, ačkoliv byl původně myšlen jako kompenzace právě "za stravenky" po jejich plánovaném zrušení (od roku 2014 nebo 2015).
Kalousek chtěl v rámci daňové reformy odstranit nesystémové výjimky . Vadilo mu také, že dosavadní výhody pro část zaměstnanců musí fakticky dotovat i ti, kteří je nevyužívají.
Zatímco dosud je příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně i pojistného, nově měl podléhat standardnímu režimu. Tento propad měl lidem kompenzovat nový paušál pro zaměstnance ve výši 250 korun měsíčně - ten by si nově mohli odečítat i ti, kdo benefity dosud nevyužívají.
Jak ale ukazuje výpočet, paušál se "spotřebuje" především na kompenzaci ostatních dopadů daňové reformy, takže případné zdanění stravenek by stejně nepokryl.
Firmám se mělo zdanění stravenek vykompenzovat snížením sazby pro odvody pojistného z 34 na 32,5 procenta - ani v tomto případě to ale (vzhledem k souvisejícím změnám) neznamená, že si všechny polepší.
Kalousek nicméně neplánoval "zrušení stravenek", chtěl jen omezit jejich daňové zvýhodnění. Bude záležet hlavně na zaměstnavatelích, zda lidem tyto benefity po omezení daňových výhod zanechají.
Druhá z dosavadních výhod - možnost zaměstnavatelů odečíst si stravenky z daní jako uznatelný výdaj - totiž měla podle návrhu zůstat, naopak měly odpadnout její limity.
Současně měly skončit daňové výhody u řady dalších benefitů, zejména režijních jízdenek nebo příspěvků z fondu kulturních a sociálních potřeb.
Jak to funguje dosud
Zjednodušeně lze říci, že zaměstnavatel nyní přispívá na stravenky 55 procenty jejich hodnoty. Zbytek si platí zaměstnanec ze své mzdy.
Kdo tedy "dostává" stravenky za 1600 korun měsíčně (dvacet dnů v měsíci po 80 korunách), ve skutečnosti mu zaměstnavatel dává jen 880 korun měsíčně (44 korun denně). Zbývajícími 720 korunami měsíčně (36 korunami denně) přispívá zaměstnanec ze svého.
Proč vlastně zaměstnavatel dává zmíněných 880 korun ve stravenkách, místo aby lidem prostě o zmíněnou částku navýšil hrubou mzdu? Je to pro obě strany daňově výhodnější.
Ze zmíněných 880 korun, kterými firma přispívá na stravenky, totiž lidé nemusí danit ani z nich odvádět sociální a zdravotní pojištění. Čistý příjem se jim tedy zvýší skutečně o 880 korun.
Podobně výhodné jsou stravenky i na straně zaměstnavatele. Ani on z nich neodvádí sociální a zdravotní pojištění, navíc si je do určitého limitu může "dát do nákladů", tedy odepisovat z daní.
