V oblasti spotřebitelských úvěrů, hypoték či leasingu působí v Česku tři hlavní registry.

Registr SOLUS (Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům) má zatím 34 členů. Kromě bank i nebankovních poskytovatelů půjček jsou mezi nimi leasingové společnosti, ale také telekomunikační operátoři či některé energetické společnosti.

"Konkurenční" Nebankovní registr klientských informací (NRKI) má dosud 26 členů. Kromě řady čistě leasingových firem jsou jeho členy také "splátkové" společnosti. Banky jsou pak sdruženy v sesterském Bankovním registru klientských informací (BRKI).

Hlavní rozdíl je v rozsahu vedených záznamů. SOLUS eviduje pouze klienty, kteří měli v posledních letech problémy se splácením. I proto se mu říká negativní registr. Naopak NRKI a BRKI evidují všechny úvěry, tedy včetně těch bez problémů splácených. Vychází z toho, že pro poskytovatele (nové) půjčky je důležité vědět, kolik dalších úvěrů a v jaké celkové výši už zájemce má.

Pokud o výpis žádá přímo zájemce o úvěr, zaplatí za něj zhruba 100 až 200 korun.

Banky i velcí poskytovatelé půjček naopak varují před Centrálním registrem dlužníků (CERD). Výpis z tohoto registru je totiž prakticky bezcenný (podrobněji v tomto článku). Ani projekt nazvaný Justiční pohledávkový registr ve skutečnosti neobsahuje údaje z bank a velkých splátkových společností.