Událost nazývaná také prostě jako Lidice byla aktem krvavé pomsty protektorátního režimu vůči českému obyvatelstvu. Vyvraždění Lidic mělo být symbolem pevné ruky nacistických pohlavárů a odstrašujícím příkladem.

Lidice byly vesnicí v blízkosti Kladna. Do hledáčku vyšetřovatelů zabití zastupujícího říškého protektora, důstojníka SS, Reynharda Heydricha (27. května 1942 provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík) se dostaly poté, co majitel továrny na baterie ve Slaném oznámil četnictvu nález podezřelého dopisu. Šlo o milostný list, jehož pisatel byl z Lidic a některé formulace mohly být interpretovány tak, že se účastnil partyzánské činnosti. Za daných okolností se nabízela i spoluúčast na atentátu. Ve skutečnosti však šlo o snahu zapůsobit na ženu, které byl dopis určen.

I když gestapo záhy zjistilo, že obyvatelé Lidic nemají se zabitím Heydricha nic společného, rozhodlo se přidržet příběhu, který pro ně slibně začal a s lživým tvrzením, že se v Lidicích našly protistátní tiskoviny, skladiště zbraní a munice a illegální vysílačky, jej předložilo veřejnosti.

V noci z 9. na 10. června byla obec obklíčena jednotkami SS a prostor uzavřen. 173 mužů, chlapců a starců bylo zastřeleno na místě, dalších 26 mužů, ale i žen, bylo zastřeleno 16. června na střelnici v pražských Kobylisích. 196 žen bylo převezeno do koncentračního tábora Ravensbrück. 53 jich na pochodech smrti zemřelo. 81 dětí nechali nacisté usmrtit výfukovými plyny v koncentračním táboře v Kulmhofu (Chelmno). Některé děti byly umístěny do sirotčinců a německých rodin na převýchovu - arizaci.

V následujících dnech byla obec vypálena a zcela srovnána se zemí. Na vyhlazení Lidic osobně dohlížel státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank, který také celou akci vymyslel a naplánoval. V roce 1946 byl za válečné zločiny popraven.

Deník Národní práce 12. června 1942 uvedl, že "byly zjištěny nezvratné poukazy, že obyvatelstvo obce Lidice u Kladna poskytovalo podporu a pomoc okruhu pachatelů, který přichází v úvahu. Protože se obyvatelé této vesnice svou činností a podporou vrahů SS-Obergruppenführera Heydricha co nejhrubším způsobem provinili proti vydaným zákonům, byli dospělí muži zastřeleni, ženy dopraveny do koncentračního tábora a děti dány na náležité vychování. Budovy v obci byly srovnány se zemí a jméno obce bylo vymazáno."

Podobný osud stihl o čtrnáct dní později (24. června 1942) i vesnici Ležáky ve východních Čechách.