Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Má přes 190 poboček po celém Česku, zaměstnává přibližně tři a půl tisíce zaměstnanců a stará se o téměř šest milionů pojištěnců. V roce 2019 i 2020 se stala nejlepší zdravotní pojišťovnou roku.
Stejně jako takzvané oborové zdravotní pojišťovny má za úkol poskytovat veřejné zdravotní pojištění, z něhož je hrazena zdravotní péče pojištěnců.
Jedná se o svého druhu výkon veřejné správy a zahrnuje výběr pojistného od pojištěnců, jejich zaměstnavatelů, případně od státu. Dále hrazení nákladů na léčbu pojištěnců na území našeho státu i mimo něj.
Tento druh pojištění je odlišný od soukromého zdravotního pojištění, vzniká ze zákona a zahrnuje občany ČR těchto kategorií: osoby samostatně výdělečně činné, osoby na něž se vztahuje § 7 zák. č. 48/1997 Sb. (nezaopatřené děti, studenti, důchodci, nezaměstnaní).
Jeho základním principem je vzájemná solidarita. To v praxi znamená, že výše pojistného je pro každou příjmovou skupinu odlišná a vybrané prostředky jsou hromaděny ve fondu zdravotního pojištění a z něj čerpány v potřebném rozsahu bez ohledu na sociální status pojištěnce.
Tento základní princip byl do jisté míry narušen jednak zavedením regulačních poplatků v roce 2008 (protože jejich výše nezohledňovala příjem plátce; od ledna 2015 se však hradí pouze poplatek za pohotovost) a jednak zavedením stropu pojistného, který v roce 2011 činil 72násobek průměrné mzdy - 1 781 280 Kč. Od ledna 2015 neplatí ve zdravotním pojištění pojem maximální vyměřovací základ a strop pro platbu zdravotního pojištění není stanoven.
Výše pojistného je stále 13,5 % z vyměřovacího základu. Pro zaměstnance je vyměřovacím základem hrubá mzda, ze které zaměstnavatel 4,5 % strhává a 9 % připočítává.
Postavení VZP v porovnání s oborovými pojišťovnami, je odlišné, neboť je zřizována státem. V případě pádu některé z oborových pojišťoven, např. z důvodu krachu či nesplnění zákonné podmínky 100 tisíc pojištěnců v registru, jsou její klienti automaticky převedeni k VZP.
Projekt IZIP
Pro rok 2012 bylo naplánováno dokončení projektu Elektronické zdravotní knížky, který VZP zadala firmě IZIP. Projekt začal v roce 2001. Audit v listopadu 2011 však potvrdil, že desítky milionů korun, jež VZP platí za systém elektronických zdravotních knížek, končí u společností, které s nimi nemají co do činění. VZP byla nucena po 12 letech smlouvu na portál IZIP vypovědět.
Cílem projektu bylo vytvoření celostátní platformy zdravotnického informačního systému, jež by propojovala pacienty s ošetřujícími lékaři a oběma stranám umožňovala on-line přístup k pacientské dokumentaci. Tento systém měl také usnadňovat zorientování v chronické medikaci a anamnéze, pokud se pacient dostane do rukou nového lékaře.
Projekt čelil kritice kvůli odkládání svého dokončení a narůstající ceně, také kvůli svému malému využívání v praxi. VZP přišel na zhruba dvě miliardy korun. V souvislosti s elektronickými knížkami, které byly součástí projektu, policie obvinila v listopadu 2013 dva lidi z pletich při veřejné soutěži.
Provozování portálu stálo Všeobecnou zdravotní pojišťovnu každý měsíc šest milionů korun, od ledna 2016 jej provozuje sama.
Kritika VZP
VZP bývá kritizována pro pokusy o netransparentní obchodní kroky, nekorektní nakládání s osobními údaji svých pojištěnců či špatné hospodaření.
V její bilanci se odráží průběh krize z let 2008-2011. Navzdory oživení průmyslové výroby a exportu ČR se výběr pojistného snížil, jelikož podniky zvyšovaly efektivitu, což přímo zvýšilo nezaměstnanost a v některých odvětvích snížilo mzdy. V roce 2010 poklesly oproti předchozímu roku příjmy VZP o 0,6 % i přes nárůst počtu pojištěnců. Objem nákladů na zdravotní péči hrazených z fondu pojišťovny přesáhl v roce 2010 140 miliard, přičemž příjmy z pojištění nedosáhly 138 miliard.
Technické informace
VZP má kód 111 a byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb. 1. ledna 1992, podle kterého vede i registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Do jejích orgánů je část členů volena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a vládou. Orgány VZP jsou Správní rada (10 členů jmenovaných vládou, 20 parlamentem), Dozorčí rada (3 členové jmenováni vládou, 10 parlamentem) a Výbor pro audit sestávající ze tří členů.
Ředitele jmenuje a odvolává Správní rada.
Jako dceřiná společnost VZP vznikla 16. ledna 2004 VZP jako akciová společnost. Důvodem byla novela zákona číslo 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, na základě které nebyla VZP oprávněna nadále vykonávat činnost provozovatele smluvního (soukromého) zdravotního pojištění.
VZP je členem Asociace mezinárodních neziskových zdravotních a nemocenských pojišťoven, Evropské sítě boje proti podvodům a korupci ve zdravotnictví a Mezinárodní asociace vzájemných pojišťoven.
