Usnesením Pithartovy vlády číslo 444 ze dne 30. října 1991 byly stanoveny limity pro těžbu hnědého uhlí a mezní hodnoty znečišťování ovzduší v Severočeské hnědouhelné pánvi. Topolánkova vláda pak tyto limity usnesením č. 1176 z 10. září 2008 potvrdila.

Kromě toho odepsala bilanční zásoby lomu Bílina do nebilančních.

Tato usnesení jsou závazná pro podřízené orgány státní správy a obcím, ležícím na ložiscích hnědého uhlí (přímo ohrožené těžbou jsou severočeský Horní Jiřetín a Černice; nedaleký Litvínov by pak trpěl zejména výrazným zhoršením kvality ovzduší), tak byla dána jistota další existence. Navíc bylo nastartováno postupné snižování těžby. To mělo zabránit rozsáhlým a náhlým propouštěním, která by ještě více zhoršila situaci v regionu dlouhodobě postiženém vysokou nezaměstnaností.

V minulosti padlo těžbě uhlí za oběť přes stovku obcí, včetně původního města Most.

Vláda Petra Nečase se ve svém programovém prohlášení zavázala repektovat těžební limity: "Vláda se zasadí o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a jejich legislativní zajištění."

V koaliční smlouvě pak v souvislosti s rozšířením těžby stojí: "Bude připravena novela horního zákona, která zajistí povinnost poskytnout orgánům státní správy podklady pro odpis bilančních zásob nerostných surovin, zejména uhlí, a odstraní možnost vyvlastnění a další omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech."

Dojde k prolomení limitů?

Ministr průmyslu Martin Kocourek však, vládnímu programu navzdory, začal od března 2011 usilovat o prolomení těžební hranice před Horním Jiřetínem, s oddůvodněním, že uhlí za limity bude potřeba pro velké teplárny, které zásobují stovky tisíc domácností dálkovým teplem.

Premiér Nečas jeho návrh podpořil, s odmítavým stanoviskem se však Kocourek setkal u obou koaličních stran, TOP O9 a Věcí veřejných. Svoji snahu opírá též o posudek "nezávislé expertní" komise. Hlavním argumentem pro prolomení limitů je budoucí nedostatek uhlí pro teplárny. To by bylo možné vyřešit využitím předlimitních zásob uhlí dolu Vršany přednostně pro teplárny. Kvůli tomu se však ministr životního prostředí Chalupa dostal do sporu se společností Czech Coal, která ve Vršanech těží.

Podle Kocourkova návrhu by po roce 2015 došlo k prolomení limitů, ale pouze za předpokladu, že se těžební společnost domluví s vlastníky domů a pozemků. Tím by se ale otevřela Pandořina skříňka a mohlo by dojít k cílenému nátlaku na obyvatele (nebo dokonce, podle § 31 odst. 4 horního zákona č. 44/1988 Sb. až k vyvlastnění).

Mezi největší odpůrce prolomení limitů patří bezesporu starosta Litvínova a poslanec za Věci veřejné, Milan Šťovíček. Právě jeho kritika prolomení limitů zřejmě vedla společnost Czech Coal k ukončení sponzorské smlouvy, kterou měla s městem Litvínov.

Současná těžba

Podle ročenky Státní báňské správy z roku 2009, byl rozsah těžby hnědého uhlí následující:

Severočeské doly a.s.

Lom Libouš - roční těžba 13,5 milionů tun s plánovaným poklesem na 11 mil. tun za rok, předpokládaná životnost lomu - rok 2033 (cca 270 milionů tun)

Lom Bílina - roční těžba 9 milionů tun s plánovaným poklesem na 8,5 mil. tun, předpokládaná životnost lomu - rok 2031 (cca 185 milionů tun)

Czech Coal

Lom Vršany - roční těžba 9 milionů tun s plánovaným poklesem na 7 mil. tun, předpokládaná životnost lomu - rok 2058 (cca 330 milionů tun)

Lom ČSA - roční těžba 5 milionů tun s plánovaným poklesem na 3 mil. tun, předpokládaná životnost lomu - rok 2020 (cca 35 milionů tun)

Lom Centrum - poslední hlubinný důl v severočeském hnědouhelném revíru - ukončení těžby plánováno na rok 2012

Sokolovská uhelná

Zvyšování efektivnosti těžby, pokles těžby samotné mezi lety 2009 a 2008 o 12 %