Slovy rodinný dům, se označuje určitý typ nemovitosti. Jde o samostatný objekt, který není součástí bytového domu. Mívá vlastní pozemek, který se využívá k různým účelům. Většinou se na něm zakládá zahrada. Ne ke všem domům ale automaticky náleží i pozemek. Například některé tak zvané řadové domy pozemek nemají, jen příjezdovou cestu. Takové domy navíc bohužel neposkytují příliš soukromí. V rodinném domě může žít jen nerozvětvená rodina, ale stejně tak může být dům vícegenerační. V tom případě často v přízemí bydlí prarodiče a nad nimi jejich potomci i s vnoučaty. Existují také dvojdomy. Ty mívají jednu boční stěnu společnou a většinou vypadají úplně stejně, liší se třeba barvou či typem fasády, barvou střechy nebo plotem a samozřejmě podobou zahrady. Dům může být pouze přízemní – tak zvaný bungalov – anebo může mít podkroví či další patro nebo dvě. Větší rodinné domy už se ale označují jako vily.
Dům může ušetřit spoustu peněz za energie
Domy mohou být postaveny z různých materiálů: existují zděné domy, ale i domy ze dřeva, tzv. dřevostavby. Dům může být i účelně postaven tak, aby byl jeho provoz co nejúspornější, tedy aby docházelo k co nejmenší spotřebě energie. Provoz takového domu je ekologický. Existuje i tak zvaný nulový dům, který je energeticky zcela samostatný. Důležité je zde kvalitní zateplení a doplňkem jsou alternativní zdroje energie, například solární panely nebo tepelná čerpadla.
Povinností a starostí je víc než v bytě
Majitel a obyvatel domu v jedné osobě mívá mnohem více starostí a povinností než majitel bytu. O bytový dům se stará družstvo, jeho majitel nebo město, péče o rodinný dům je ale na jeho obyvatelích. Je potřeba mít střechu v dobrém stavu, aby do objektu nezatékalo, okna musejí těsnit, je třeba nechávat pravidelně zkontrolovat komín, zajistit a kontrolovat hromosvod. Když přestane fungovat kotel na ohřívání vody nebo netopí topení, nikdo nezajistí nápravu za obyvatele. Musí se udržovat plot, který, pokud je ve špatném stavu, nesmí být nebezpečný lidem procházejícím okolo něj. O zahradu se také stará majitel domu.
Soukromí je nenahraditelné
Velkou výhodou oproti bytu bývá větší soukromí. Neustálé dupání sousedů nad hlavou, nekončící rekonstrukce sousedního bytu, něčí porouchaná pračka, která vás vytopí, slabé stěny, jimiž pronikne každý zvuk, to je v rodinném domě minulostí. Tedy pokud se členové vaší rodiny nebudou chovat podobně jako hlasití sousedé. Když si ale postavíte dům na venkově, musíte počítat s jinými zvuky navíc: motorová pila či cirkulárka, rány při opravování čehokoli na zahradě, sekačka a podobně. Můžete ale svůj dům izolovat proti hluku.
Pozor na zloděje
Větší důraz je třeba klást na zabezpečení. Do bytu, pokud není přízemní, se většinou může zloděj dostat jen dveřmi, takže stačí pořídit dveře bezpečnostní. Do domu vede ale mnohem více snadných cest: třeba okna, balkonové či terasové dveře. Je proto důležité s tím počítat a pořídit si kromě bezpečnostních dveří ještě bezpečnostní okna, jejichž úroveň zabezpečení se určuje podle toho, jak snadno jsou přístupná. Pomohou i pevné venkovní rolety nebo bezpečnostní folie, díky nimž se okno nerozbije. Pokud se ale zloděj přece jen dostane dovnitř, může být poslední záchranou alarm. Čidla v domě zachytí pohyb a mohou například prozvonit dvě telefonní čísla, která si určíte.
