Výrobci mikroskopů, kamionů, nanovláken, chirurgických potřeb, bankéři. I zdánlivě nesourodá skupina byznysmenů dokáže najít společnou řeč, když se téma stočí k inovacím.
„Inovace jsou jediným prostředkem, aby výsledky práce českých firem byly konkurenceschopné i v zahraničí,“ uvedl Jaroslav Klíma, generální ředitel výrobce mikroskopů Tescan Orsay Holding na konferenci Inovace, kterou pořádal 14. dubna xPort Business Accelerator VŠE ve spolupráci s Erste Corporate Banking.
Bankéř Pavel Kysilka, který až do konce roku stál v čele České spořitelny a v současnosti vystupuje jako vizionář digitální revoluce, ale varoval, že označení inovace a konkurenceschopnost se stávají klišé - zejména v hovorech domácích politiků.
Inovační prostředí v Česku totiž podle ukazatelů zaostává. Podle studie Investiční barometr Erste Corporate Banking, která srovnává investiční potenciál zemí EU, se Česko řadí až na 16. místo v mezi 28 členskými zeměmi.
„Přestože výdaje na výzkum a vývoj jsou v Česku v rámci EU nadprůměrné (59 % EU průměru), v oblasti patentování jsme vysoce podprůměrní (34% EU průměru),“ zdůraznil Jan Jedlička z České spořitelny.
Inovace jsou v tuzemsku často spojovány s dotacemi z veřejných zdrojů. Podle byznysmenů je ale toto propojení zrádné. „Jakékoliv podpory z veřejných zdrojů často skýtají možnost zneužívání. Navíc se pak inovační iniciativy rozvíjejí ne podle potřeby a poptávky, ale podle dostupnosti dotací, což je špatně,“ varoval Jaroslav Klíma. „Často slýchám, že se u nás inovuje málo. Obávám se ale, že se mnohdy jedná o vytváření prostoru pro další podporu z veřejných peněz.“
Hlavním motivem pro inovace by přitom měla být poptávka zákazníků, tvrdí ekonomický ředitel výrobce kamionů Tatra Radek Strouhal. „Jinak jde o bezúčelné plýtvání cennými zdroji,“ tvrdí Strouhal.
Zástupci úspěšných inovačních firem se shodli, že důležitou roli při tvorbě inovací má spolupráce firem se studenty. „Naše revoluční biotechnologie Hydal, při které využíváme jako zdroj k výrobě bioplastů výhradně odpadové fritovací oleje, vznikla na základě setkání s profesorkou Márovou na VUT v Brně,“ uvedl Ladislav Mareš, předseda představenstva Nafigate Corporation která získala světový věhlas díky biotechnologiím a výrobě nanovláken.
Akademickou sféru s reálným byznysem propojuje i centrum xPort VŠE Business Accelerator, které založila loni VŠE ve spolupráci s Českou spořitelnou. Akcelerátor pomáhá začínajícím studentským firmám, například přetavit nápad na podnikání do byznysového plánu, nebo firmu v začátcích rozjet a získat pro ni investory. Studenti také řeší konkrétní projekty pro firmy.
