Těm pomáhá i globální nekomerční projekt Mazars‘ Lab, ekosystém, jehož cílem je sdílení inovací a pomoc start-upům v jejich rozvoji.
Jak podle vás obecně přistupují české firmy k inovacím?
Největším nedostatkem mnohých českých firem je, že si dostatečně neuvědomují důležitost inovací, a pokud si je uvědomují, přistupují k nim bez dlouhodobé strategie a systematičnosti. Často se jedná o nárazové reakce na podněty uvnitř podniku či od konkurence. Firemní inovace lze třeba vidět komplexně v širším rámci, a to od samého počátku založení firmy. Je důležité si uvědomit, jak firmy pracují s počáteční ideou, jak ji reálně uchopí, jak ji rozvíjejí a ve výsledku uvedou na trh. Je třeba nastavit vhodnou strategii z hlediska inovací produktů a služeb, důležité je správně posoudit organizační strukturu takové společnosti, počet dedikovaných pracovníků, outsourcing služeb, propojení jednotlivých interních oddělení v rámci vývoje nových produktů, ale také zda do takového procesu jsou zapojeni vnější partneři. Inovační kultura se zaměřuje na připravenost společnosti a zaměstnanců, včetně středního managementu, a vedení inovace od jejího generování: jak je společnost otevřená k neobvyklým nápadům a zda existuje nadšení pro inovace ve vlastních řadách. Z našeho pohledu je nejdůležitější proces, jakým společnosti dospějí či nedospějí k naplnění původní ideje.
Zajímavá vize nemusí být vždy realizovatelná
Pracujete také jako poradce firem v oblasti inovací a působíte jako mentor v akcelerátoru StartupYard. Co byste poradil mladým začínajícím firmám?
Právě akcelerátor jako je StartupYard může takovým firmám, především technologicky orientovaným, v jejich začátcích výrazně pomoci. Zakladatelé start-upů mají sice po technické stránce poměrně jasnou vizi, jak firmu rozjet, ale často mají problémy bez pomoci zkušených mentorů a především investorů s odpovídajícím kapitálem ji uskutečnit v praxi. U řady zpočátku nadějných projektů se po nějaké době může ukázat, že jsou z nejrůznějších důvodů nerealizovatelné. Pokud tedy firma vstoupí do StartupYardu, ve velmi krátké době v ní začne působit třicet mentorů, aby co nejrychleji zjistili, jestli vize firmy má smysl. Pokud tomu tak není, snaží se ji odpovídajícím způsobem doladit tak, aby se ten start-up stal tzv. investovatelný. Většina těchto projektů se totiž po třech měsících ještě sama neuživí. Pomáháme tedy těmto firmám se získáním zákazníků a zpětné vazby od trhu a nakonec s hledáním investora, který by financoval další fungování společnosti.
Vaše firma se poradenstvím v oblasti rozvoje start-upů dlouhodobě a celosvětově zabývá. Jaké jsou trendy v této oblasti?
Sdílení inovací je součástí DNA naší společnosti, přičemž ve všech 77 zemích světa, kde působíme, máme ambici stát se průkopníkem inovací především v sektoru služeb. V této souvislosti jsme již v řadě zemí spustili nekomerční projekt zvaný Mazars‘ LAB, jehož cílem je vytvořit funkční ekosystém pro začínající firmy ve třech fázích vývoje – startu, růstu a rozvoje. Přidanou hodnotou Mazars‘ LABu, kterou takovým firmám můžeme nabídnout, je expertní znalost oboru jejich podnikání, poradenství v oblasti financování a pomoc s hledáním finančního zajištění rozjezdu a fungování jejich firmy. Na druhé straně pomáháme též investorům a bankám s vyhledáváním vhodných projektů pro financování. Celosvětově od samého počátku v rámci tohoto projektu spolupracujeme s více než 100 úspěšnými start-upy, když se řada z nich po opuštění akcelerátoru stala našimi klienty.
Mohl byste prosím popsat více aktivity Mazars‘ LAB?
Cílem Mazars’ LABu je vytváření a sdílení hodnot pro klienty Mazars skrz systém otevřených hodnot tzv. „Open Innovations“ vyvíjený společně externími partnery (včetně start-upů). To zahrnuje sdílené aktivity v oblasti výzkumu a vývoje a vytváření nových obchodních příležitostí s externími partnery a právě tady může být náš přínos zcela zásadní. V mnoha případech totiž nově zavedené služby přinášejí modernizaci současných procesů.
Mentoring je pro start-up klíčový
Jaké aktivity podniká Mazars v České republice?
Klíčová je pro nás především spolupráce se StartupYardem, největším akcelerátorem v regionu střední Evropy, kde jsme strategickým partnerem projektu a působíme v pozici mentora. Mentoring je pro start-upy naprosto klíčovou záležitostí. Jde o to, aby se na nápad podíval s odstupem odborník, zformuloval jej do nějaké smysluplné vize, přepočítal to, podíval se na to, jestli jejich zajímavý nápad není třeba určen pro trh, který klesá apod. Naší úlohou je především poradenství těmto firmám v rozhodnutích, které souvisejí s jejich financováním a návrhem řešení souladu jejich podnikatelských aktivit s lokálními právními předpisy.
Co je podle Vás nejdůležitější pro úspěch start-upu?
Vždycky je to o zakladatelích a jejich přístupu. My v pozicích mentorů uvažujeme nejen o jeho podnikatelské vizi, ale především o něm samotném. Vždycky je pro nás důležité jaký ten člověk má background, jestli je expertem v dané oblasti, jak reaguje na konkrétní situace, apod. Obecně jen velmi málo lidí je schopno svůj záměr realizovat a dotáhnout až do konce. Takové lidi, respektive týmy, StartupYard hledá. My z pozice poradce věříme, že schopný tým dokáže průměrný nápad časem změnit v nadprůměrný byznys. To, aby ten čas byl co nejkratší, je druhý náš úkol. Ve druhé fázi rozvoje start-upu je důležité soustředit se na rozvoj takového byznysu. Pokud firma dosáhne určité velikosti a obratu, pak se neobejde bez outsourcingu některých služeb od externích partnerů jako je třeba účetnictví, IT, vyhledávání lidí, apod.
Co byste poradil podnikatelům, kteří chtějí rozjet vlastní byznys?
Důležité je zůstat na zemi a vzít v úvahu reálné ekonomické aspekty projektu. Nemělo by to být cvičení z kategorie: „Let’s dream together“. Moje rada zní: dívej se kolem sebe a to, co ti vadí, se snaž změnit. Když se člověk pozorně dívá kolem sebe, napadají ho věci, ve kterých se dá podnikat, a pokud jim rozumí, může se záměr vydařit. Dalším důležitým krokem je zjistit, jestli jsou na trhu i jiní lidé, kteří problém vidí podobně. Pokud deset z nich potvrdí, že jde o dobrý nápad, má smysl pokračovat. Naopak nejhorší je tajně několik let po večerech pracovat na něčem „unikátním“, co ve výsledku nikdo nekoupí. Závěrem by se každý začínající podnikatel neměl obávat konfrontovat svoje nápady s pohledy zvenčí a ujistit se, že je obklopen těmi správnými lidmi.
